V případě jakýchkoliv otázek nás můžete kontaktovat.

Kontakt:

Centrum pro integraci cizinců, o.s.

e-mail: osina@cicpraha.org

tel/fax: 222 360 834

Jedná se o práci na Dohodu o provedení práce. Sociální tlumočník bude ohodnocen podle počtu odpracovaných hodin. Jeho jméno a telefonní číslo bude zařazeno do seznamu sociálních tlumočníků a v případě potřeby bude kontaktován personálem nemocnice.

Popis pozice: sociální tlumočník je rodilý mluvčí požadované jazykové skupiny, který ovládá český jazyk slovem a písmem. Orientuje se v českém prostředí, má dobré komunikační a mediační schopnosti, rychle se orientuje v neznámém prostředí a je odolný vůči stresu v krizových situacích. Sociální tlumočník kromě tlumočení zprostředkovává svoji kulturu. Tím předchází možným nedorozuměním a konfliktům, spojených s neznalostí kulturních specifik obou jednacích stran.

Požadavky:

- Ukončené středoškolské vzdělání , studium na vysoké škole výhodou

- Zkušenost s tlumočením

- Znalost českého jazyka na úrovni B2

- Časová flexibilita (ochota pracovat na zavolání i v noci, či o svátcích)

Nabízíme:

- Smysluplnou práci a zázemí občanského sdružení InBáze Berkat

- Supervize

- Základní školení

- Odpovídající finanční ohodnocení

- Možnost další spolupráce

Požadované jazyky: amharština, angličtina, arabština, barmština, čínština, francouzština, hindština, japonština, kikongo, korejština, lingala, mongolština, pašto, perština, portugalština, ruština, somálština, svahilština, španělština, thajština, turečtina, urdština, vietnamština.

V případě zájmu prosím o zaslání životopisu a motivačního dopisu do 5.3.2012 na email: pojmanova@inbaze.cz (Marina Pojmanová).

Cizinci tvoří zhruba čtyři procenta obyvatel Česka. Nejvíc je láká Praha. V metropoli má 14 obyvatel ze sta cizí státní příslušnost.

Český statistický úřad a Sociologický ústav Akademie věd ČR zveřejnily společně informace o cizincích v Česku. Představili nejen údaje o počtech lidí ze zahraničí či o tom, z jakých zemí pocházejí, ale také jejich vzdělání nebo rodinný stav.

Na konci roku 2010 žilo v Česku legálně podle údajů ministerstva vnitra 424 291 cizinců. Z nich zhruba 189 tisíc mělo povolení k trvalému pobytu, ostatní směli být v republice přechodně. „Nejvíc do ČR míří lidé z Ukrajiny,“ konstatuje Daniel Chytil z ČSÚ. Úřady Ukrajinců evidovaly 124,3 tisíc, což je 43 % v zemi žijících cizinců ze zemí původu mimo Evropskou unii. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří Slováci, kteří jsou ale „domácí“ – tedy obyvatelé EU, stejně jako Češi. Slováků koncem roku 2010 v ČR žilo 71,8 tisíc. Na pomyslné třetí příčce jsou Vietnamci, kterých v zemi pobývalo 60,3 tisíc.

„Vietnamci mají prvenství v tom, že u nás žijí dlouhodobě nejdéle – v průměru osm let,“ připomíná zakořeněnost komunity analytička Sociologického ústavu AV ČR Yana Leontiyeva. Jen o rok méně v Česku žijí v průměru dlouhodobí imigranti ze zemí bývalé Jugoslávie. Jsou to zejména čtyřicátníci se středním odborným vzděláním (51 %). Nejvíce vysokoškoláků do naší země přichází z Ruska (27 % imigrantů).

Z hlediska rodinného stavu má většina Vietnamců u nás partnera, děti, případně i další rodinné členy. Například Ukrajinci mívají s sebou partnera, ale děti žijí mimo CR. Moldavci k nám zase nejčastěji přijíždějí úplně sami, pouze za prací. Nejvíce z výdělku posílají domů Ukrajinci (17 % příjmu), následují Moldavci (16 %) a Vietnamci (15%).

Tato zpráva je převzata z webové stránky ČSÚ, na které jsou zveřejněny i prezentace z tiskové konference.

Debata zároveň ukázala na velkou potřebnost veřejně diskutovat migrační a integrační politiku ČR a zakládat ji na analytických studiích. Na to upozorňoval i Daniel Münich (CERGE-EI), který se ve svém příspěvku věnoval migraci a jejím širším ekonomickým souvislostem a dopadům. Rozlišoval přitom mezi krátkodobými a  dlouhodobými vlivy, kdy například krátkodobý tlak na snížení mezd v určitém segmentu ekonomiky může dlouhodobě vést k expanzi tohoto sektoru, větší konkurenceschopnosti a ekonomickému růstu. Vzhledem k demografickým změnám zmiňoval nejen dopady migrace na pracovní trh, ale i na veřejné služby, penzijní či vzdělávací systém. Během debaty vyjádřil skepsi nad nastavením aktuálního migračního i integračního režimu s tím, že lákat vzdělané migranty můžeme, pokud jim ovšem nabídneme i jistotu, pracovní vizi a možnost podpory pro jejich rodiny. To podle něj aktuální politika nezajišťuje – naopak klade bariéry, které mnohé spíše odradí.

Debata se uskutečnila v rámci projektu Rezervy českého trhu práce a jeho budoucnost, který realizuje společně Český statistický úřadu a think-tank IDEA při CERGE-E. Prezentace najdete na stránkách ČSÚ: www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul:_starnuti_obyvatel_ceske_republiky_prezentace20120131

Obr: Věková struktura tří migrantských skupin v ČR ukazuje, že nejvíce cizinců přichází v produktivním věku. (Převzato z prezentace Cizinci v ČR – hlavní trendy)

• Jaká je situace na přepážkách OAMP při prodlužování pobytů imigrantů po roce jejího fungování
• Co se děje v Evropské unii v letošním roce v oblasti azylové a migrační politiky
• Zda mají imigranti usazení v Česku zájem o politická práva
• Jaké jsou výhledy vývoje české populace pro toto století

Prohlédněte si ho níže, nebo stáhněte ve formátu PDF.

Pozitivní stránky

• Vylepšení internetového portálu OAMP pro cizince: Rozšířilo se množství informací a došlo k zlepšení cizojazyčných verzí webu. Velmi užitečný je seznam pozitivních rozhodnutí na internetu. Celkově webová stránka pomáhá jak sociálním pracovníkům v jejich práci, tak i v informování cizinců.
• Rozšíření informace o překlenovacím vízu mezi zaměstnanci OAMP: Po původních komplikacích ohledně vydávání překlenovacího víza již o něj nyní nemusí většina cizinců speciálně žádat a dostávají jej běžně (zatímco dříve jej dostávali jenom v případě výjezdu z ČR). Zlepšuje se jak jistota cizinců, tak to i pomáhá předejít případným nedorozuměním s policii nebo jinými úřady.
• Telefonické objednání: možnost domluvit termín je považováno celkově za pozitivní změnu, která ve většině případů zlepšila dobu čekání pro klienty.

Problematické stránky

• Doba rozhodování o prodloužení víza stále nesplňuje zákonem stanovenou lhůtu (30-60 dní). Čeká se zhruba 6 měsíců.
• Nejednotnost v rozhodování případů jsou nadále zaznamenávány sociálními a právními poradci. Často identické případy mají odlišná rozhodnutí. Došlo i k vážným pochybením ze strany úřadu (např. ztráta dokladů žadatele), které mohou vést k velmi nepříznivým podmínkám pro pobyt cizinců v ČR, neopodstatněným ztrátám pobytů apod.
• Cizinci s nižšími příjmy a zaměstnanci na nízkokvalifikovaných pozicích se ocitají v nejisté životní situaci častěji než před rokem. Mívají problémy orientovat se v pravidlech o prodlužování pobytu a hrozí jim větší riziko, že skončí v právně nepříznivé situaci.
• Novela cizineckého zákonu z roku 2011 znemožnila vyřizování žádostí s pomocí zprostředkovatelů. Toto protikorupční opatření však naráží na preference mnohých cizinců (zvláště původem z Vietnamu), kteří by raději použili služby expertů a předešli tak chybám.

Kulturní mediátoři z neziskových organizací na pobočkách OAMP MV v Praze

Kulturní mediátoři, kteří pomáhají cizincům s vyplňováním žádosti a s dalšími jednáními se zástupci OAMP, fungují na pražských pracovištích MV již skoro rok. Na začátku působili na pobočkách v Koněvové ulici a na Chodově, od listopadu 2011 jsou i na pobočce Praha-Bohdalec.

Na pobočkách v  ulici Koněvova a na Bohdalci jsou zkušenosti mediátorů veskrze pozitivní. Postupně se podařilo navázat efektivní a klidné vztahy se zaměstnanci ministerstva, a tím i zlepšit a zjednodušit spolupráci mezi cizinci a úředníky. Na Chodově je součastná situace horší, primárně kvůli nekomunikativnosti ze strany ředitelství  pobočky a kvůli prostorovému řešení úřadu. Mediátoři mají k dispozici pouze prostor na chodbě před vchodem na úřad, takže ani klienti, ani zaměstnanci pobočky nevědí vždy o jejich přítomnosti a možnosti pomoci. Situace by se měla zlepšit od dubna 2012, kdy by měli začít působit přímo u přepážek a mohli by tak lépe plnit svou funkci.

Celkové hodnocení

Většina pracovníků neziskových organizací vnímá proměnu cizineckého úřadu za poslední rok ve více transparentní úřad. Nadále však trvá velká potřeba zrychlit rozhodování úředníků (a dodržovat tak zákonné lhůty) a udělat celý proces víc standardizovaný a průhledný. Vzhledem k narůstajícímu množství nařízení a omezení ze strany úřadů a také s ohledem na počty cizinců, je třeba zpřehlednit celý systém i zákon o pobytu cizinců, aby byl co nejsrozumitelnější i pro nerodilé mluvčí.

Jako další dlouhodobý cíl, o který usilují odborníci na integraci cizinců, je větší zapojování cizinců do hlavního proudu v oblasti používání úřadů a obecně v zapojování do veřejného života.

Dánské priority

Důležitým bodem programu je podpora legální migrace, zejména vysoce kvalifikovaných pracovníků. „Legislativa by proto měla prosazovat flexibilnější systémy, které umožní jednoduší přístup vysoce kvalifikovaným pracovníkům a studentům, které Evropa potřebuje,“ uvádí se v programu dánského předsednictví (s.14). Zefektivnit by se mělo uznávání kvalifikací, aby Evropa mohla být dynamičtější. Podporovány budou i decentní pracovní podmínky pro zahraniční pracovníky a podpora integrace podle již přijatých EU dokumentů.

Bezpečná Evropa znamená mimo jiné i dobře fungující migrační politiku. Jedním z jejích důležitých prvků je dokončení Společného evropského azylového systému. Během půlročního předsednictví Dánska by jednání měla být co nejvíce posunuta k finální shodě a také by měla být zajištěna decentní životní podmínky pro žadatele o mezinárodní ochranu (azyl), zatímco jsou jejich žádosti vyřizovány.

Důraz je také kladen na boj proti neregulérní migraci a zefektivnění schengenského systému a kontrol vnějších hranic. Vízová a návratová politika budou nadále důležitými nástroji migrační politiky.

Dánské předsednictví se zaměří i na posílení vnější a rozvojové politiky EU, a to v rámci Globálního přístupu k migraci a mobilitě.

Jednou z priorit předsednictví je i vytvoření tzv. Victim´s Package, který by měl zajistit nutnou podporu pro oběti kriminálních činů.

Zde si můžete přečíst celý program.

Aktuální dění v EU v oblasti migrační, azylové a integrační politiky

Směrnice jednotného povolení

V prosinci 2011 přijal Evropský parlament směrnici jednotného povolení (tzv. single permit directive), která by měla zajistit migrantům ze třetích zemí pracující legálně v EU práva podobná těm, které mají občané EU, pokud jde o pracovní podmínky, sociální zabezpečení a přístup k veřejným službám. Podoba směrnice byla utvářena během posledních čtyř let a přijetí Evropským parlamentem je posledním krokem ratifikačního procesu, neboť jednotlivé členské státy již směrnici odsouhlasily.

Navrhovaná směrnice by měla omezit administrativní zátěž pro občany třetích států, neboť jim umožní získat pracovní povolení a povolení k pobytu v rámci jediného postupu. O něj bude moci požádat buď občan třetího státu, nebo jeho zaměstnavatel v EU. Pracovníci ze zemí mimo EU pak budou mít garantováno rovné zacházení s ohledem na pracovní podmínky, sociální zabezpečení, zdraví a bezpečnost v práci, členství v odborech či přístup k zboží a službám. Všichni by také měli dostávat penze po návratu do své země za stejných podmínek a ve stejné výši jako občané daného členského státu.

Členské státy však budou moci uplatňovat omezení pro určité skupiny osob i pro určité služby. Navíc jsou z cílových skupin této politiky vyloučeny některé kategorie pracovníků (např. uprchlíci, sezónní pracovníci, přesídlené osoby a vnitropodnikově přemístění pracovníci), což kritizuje řada organizací pracujících s migranty v čele s evropskou platformou PICUM (Platforma pro mezinárodní spolupráci v oblasti nelegální migrace). Jejich práva jsou nebo budou definována v dalších, separátních směrnicích.

Společný evropský azylový systém

V Evropské unii pokračují jednání ohledně Společného evropského azylového systému, který by měl zajistit harmonizaci pravidel pro příjímání a standardů ochrany pro žadatele o mezinárodní ochranu. S tímto ohledem by mělo dojít k přehodnocení dosavadních směrnic (směrnice o přijímacích podmínkách, o minimálních normách pro udělení azylu a o standardech kvalifikace). Právě směrnice o standardech kvalifikace již byla v listopadu 2011 pozměněna, aby se odstranily dosavadní identifikované nedostatky – došlo např. k definování obzvláště zranitelných osob, k vymezení obsahu udílených práv, dále byla věnována pozornost genderovým formám pronásledování či závazek sledovat nejlepší zájmy dětí. U dalších dvou výše zmíněných směrnic a také u tzv. dublinského systému (včetně systému Eurodac), který vymezuje zodpovědnost států za projednání žádostí cizinců, se v jednáních o úpravách příliš nepokročilo.

V loňském roce začal fungovat Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, jehož smyslem je usnadnit výměnu informací a osvědčených postupů mezi státy Evropské unie (EU) a tak posilovat praktickou spolupráci v otázkách azylu. Během tohoto roku by měla být vypracována metodologie a nástroje pro analýzu fungování azylového systému EU.

Společný evropský azylový systém byl měl být vytvořen do konce roku 2012.

Právo na sloučení rodiny

Evropská komise aktuálně přehodnocuje směrnici o právu na sloučení rodiny. V listopadu uveřejnila tzv. Zelenou knihu o právu na sloučení rodiny, která je k dispozici k veřejným konzultacím do 1.března 2012. Na jejich základě EK rozhodne o tom, zda přijme další pokyny ohledně implementace aktuálních pravidel, zda tato pravidla změní, nebo zda ponechá směrnici v podobě, v jaké nyní funguje.

V ČR získalo v roce 2010 první povolení k pobytu za účelem sloučení rodiny 13.398 osob. To tvoří 38% podíl na všech (prvních) povoleních v daném roce. Víc než polovina ze sloučených osob byly děti (celkem 7626). Nejvíce povolení sloučení bylo pro občany z Ukrajiny (35%), Vietnamu (20%) a Ruska (16%). Zdroj: MPG – Family reunion: confronting stereo-types, understanding family life

Jak narůstají počty trvale usazených cizinců i oboustranná potřeba hlubší sociální integrace, začaly mnohé státy umožňovat usazeným cizincům zakládat sdružení, stávat se členy politických stran, volit do místních samospráv a zapojovat se do poradních orgánů. Dochází k zpochybňování kritéria občanství pro uznání volebních práv – a to nejen pro občany EU, ale i pro občany tzv. třetích zemí. Jenom v EU/EHP mají tato práva v 18 zemích, včetně Slovenska a Maďarska.

Česká republika v tomto směru zaostává, navzdory řadě koncepčních dokumentů ministerstva vnitra a doporučením veřejného ochránce práv, které navrhují umožnit cizincům s trvalým pobytem volit do místních zastupitelstev. A také navzdory vysokému počtu: v Česku žilo k prosinci 2011 celkem 197 884 trvale usazených cizinců. Občanská sdružení již cizinci mohou zakládat podle stejných pravidel jako Češi, nicméně s ostatními právy tomu tak zatím není. Dochází například k takovým paradoxům, že ač mají občané EU umožněno být voleni do místních zastupitelství, nemohou se stát členy politických stran. Tedy i ti, kdo mají zákonem přiznaná politická práva, je de facto nemohou plně vykonávat.

Studie „Politická a veřejná participace imigrantů“,  zpracovaná Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, se věnuje analýze koncepčních materiálů (zejména každoroční Koncepci integrace cizinců), současnému legislativnímu nastavení i názorům usazených cizinců ohledně politického a veřejného zapojení do českého společnosti. Z rozhovorů vyplývá, že zde již existuje zájem ze strany cizinců o politické dění: to se projevuje v zakládání mnoha občanských sdruženích, v aktivitách směřovaných k majoritní společnosti i v příležitostných politických činech jako jsou otevřené dopisy či petice. Za hlavní překážky politické participace vnímají imigranti nezájem státu i veřejnosti o jejich názory a začlenění a také strach a nedůvěru samotných cizinců ve státní instituce. Výzkum mezi mladými Ukrajinci a Ukrajinkami v Česku však ukazuje, že se ve svém zájmu o společenská a politická témata výrazně neliší od svých vrstevníků z majority.

Krátkou anotaci studie naleznete tady.

Zmíněný výzkum ohledně stávající politické angažovanosti mladých osob z majoritní, romské a ukrajinské populace (Processes Influencing Democratic Ownership and Participation) realizovali výzkumníci FSS Masarykovy univerzity. Kromě srovnatelné míry zájmu o politiku mezi majoritní a ukrajinskou mládeží v ČR sledovali i reálnou angažovanost – u těchto dvou skupin dominovaly občanské aktivity na internetu. Hlasování ve volbách bylo v případě Ukrajinců na nižší preferenční pozici, zřejmě vzhledem k jejich nemožnosti zde volit. Zajímavým prvkem je motivace k občanské a politické aktivitě, která – vedle snahy o lepší společnost – je v případě Ukrajinců a Romů také realizována s cílem sociálního začleňování a vytváření si nových vazeb. V neposlední řadě se ukazuje, že mezi mladými Ukrajinci a Ukrajinkami existuje větší důvěra v politický systém a jeho instituce než mezi ostatními skupinami.

S ohledem na výše popsané společenské změny je žádoucí, aby koncepční ukotvení podpory politické participace imigrantů našlo i legislativní oporu. To bude jasným signálem usazeným cizincům, že tvoří součást české společnosti.

Doporučení změn na legislativní úrovni

• Udělit aktivní i pasivní volební právo všem trvale pobývajícím cizincům, včetně rodinných příslušníků
• Výslovně vyjádřit právo cizinců zakládat občanská sdružení i vstup do politických stran
• Cizinci s trvalým pobytem považováni právně za součást společenství občanů obce
• Faktické začlenění cizinců do poradních orgánů

Hlasování začíná 25. ledna a bude ukončeno 19. února. V letošním roce lze hlasovat na webové stránce CIC o udělení ceny v kategorii „Osina 2011“ za nejhorší počin v oblasti migrace a integrace cizinců, a na druhé straně o udělení ceny v kategorii „Naděžda 2011“, kde naopak můžete ocenit pozitivní počiny v této oblasti. Nominace byly vybrány ze zaslaných příspěvků. V tomto roce se sešlo více nominací v oblasti pozitivních činů, ovlivňujících integraci cizinců v České republice.

Po ukončení hlasování budou výsledky, a s nimi i vítězové obou kategorií, zveřejněny počátkem března (datum bude upřesněno) a poté na stránkách Centra pro integrace cizinců.