Z médií
Stát selhal, ale aspoň to teď víme
28.5.2009
Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny
Vyšlo: 28.5.2009
Dovoz levné pracovní síly se vymkl kontrole státu. Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, v rozhovoru naznačuje, kde vidí viníky on.
Rubrika Oběti války doufají v druhou šanci
28.5.2009
Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny
Vyšlo: 28.5.2009
Uprchlí Somálci se nemohou ani vrátit domů, ani zůstat v zemi, do které utekli. Naštěstí se do programu přesídlování hlásí stále více zemí.
Žít osmnáct let v uprchlickém táboře, v nouzi, bez práce a s mizivou nadějí na návrat do vlastní země vypadá jako totálně beznadějný osud. Některé ze somálských uprchlíků do Etiopie ale čeká druhá šance. Pokud budou zařazeni do programu přesídlení Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN, mohou začít nový život v USA nebo jiné přijímající zemi.
Ahmedovi je odhadem kolem čtyřiceti let. Přesně to neví nikdo, protože Ahmed je negramotný, podobně jako dalších zhruba osmdesát pět procent Somálců žijících v uprchlickém táboře Kebribeyah na východě Etiopie. S rodiči a pěti sourozenci sem Ahmed přišel před osmnácti lety. Tady se oženil, tady se ženou a osmi dětmi žije v hliněné chýši o dvanácti metrech čtverečních. Uprchlický tábor Kebribeyah leží jen pár desítek kilometrů od hranic Etiopie se Somálskem, nebo přesněji s republikou Somaliland, která se od Somálska odtrhla a není uznávaná mezinárodním společenstvím. V roce 1991 v Somálsku propukla zničující občanská válka, která trvá dodnes.
V témže roce byl založen i uprchlický tábor. Většina ze šestnácti tisíc lidí tu žije, podobně jako Ahmed, právě od té doby. Kromě holého útočiště a nejzákladnější lékařské péče jim Etiopie moc dalšího nenabízí: ani právo na vzdělání, ani práci. I potravu zajišťuje Světový potravinový program.
Migranti živí nejen své rodiny, ale i svou zemi
28.5.2009
Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny
Vyšlo: 28.5.2009
Mnohé země drží nad vodou peníze emigrantů. Z migrantů profitují i země, které je přijímají.
Většina migrantů vydělává peníze s jednou utkvělou myšlenkou: poslat alespoň část rodině, která zůstala v rodné zemi. Sumy, které takto křižují hranice států, nejsou zanedbatelné. Přesný objem těchto takzvaných remitencí se zjistit nedá, ale odborníci odhadují, že do méně rozvinutých zemí proudí tímto způsobem až 300 miliard dolarů ročně. To je třikrát tolik, než je rozvojová pomoc, kterou těmto zemím poskytují vlády vyspělých států.
V poslední době se o těchto finančních tocích začalo uvažovat jako o významném nástroji boje proti chudobě. Oproti těžkopádným vládním programům je tato pomoc adresná a míří přímo k jednotlivým příjemcům. Odhaduje se, že jeden člen rodiny pracující v zahraničí podporuje čtyři až pět lidí v zemi původu.
Bushova zeď nepomohla
28.5.2009
Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny
Vyšlo: 28.5.2009
Pohraničníci nemají rádi, když tomu říkáme zeď,“ říká John Fanestil z Foundation for Change, když ukazuje „turistům“ na americko-mexické hranici řadu nových vysokých betonových sloupů postavených tak blízko sebe, aby mezi nimi mohlo projít malé zvíře, ale ne člověk.
Tato zeď nezeď je součástí dokončovaných fyzických bariér na úseku hranice o délce 1080 km, kde migranti přecházeli hranici nejčastěji. Bariéry na hranici ani větší počet pohraničníků ale migraci z Mexika do USA neomezily. S větší ostrahou se jen změnily trasy migrantů, kteří teď přecházejí hranici přes odlehlejší místa. Také se zvýšil počet lidí, kteří při pokusech o nelegální překročení hranice umírají, a cena, kterou je třeba zaplatit převaděčům, tzv. „kojotům“.
Jedním z důsledků menší prostupnosti hranic je i větší a rychlejší usazování migrantů v USA. To je ale pravý opak toho, co bylo zamýšleno. Migranti nemohou přicházet do USA a vracet se zpět do Mexika tak snadno jako dříve, a tak raději zůstávají v USA.
Tagy: Španělsko: 20 000 eur za návrat
28.5.2009
Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny
Vyšlo: 28.5.2009
Afričanům se stále vyplatí živořit ve Španělsku. A to i přesto, že jim tu krize hází klacky pod nohy.
Pouliční prodavač cédéček vypadá jako Bob Marley, kolem něj se honí děti všech barev a senioři korzují zavěšeni do svých pečovatelek s jihoamerickým přízvukem. Takhle multikulturní je dnes desetitisícové rybářské městečko Ondarroa v Baskicku na severu Španělska. „Před deseti lety jste tady cizince nepotkal,“ říká třicetiletý Bask Ian z místní rodiny, která se po generace živila rybolovem. „Je to těžká práce, nás mladé už netáhne.“ Ianův dědeček byl od třinácti let víc na moři než doma a vybudoval rodinnou rybářskou firmu. Jeho děti sice pracují v přístavu, ale v kancelářích. A Ian už se moři a rybám vzdálil úplně. Vystudoval sociologii, cestoval po Evropě a teď se vrátil domů, ale ne k rodinné tradici. Do přístavu si chodí už jen pro ryby.
Od poloviny devadesátých let začali místní rybáře nahrazovat Afričané, a to téměř výhradně Senegalci. Vedle Maročanů jsou druhou největší africkou národností ve Španělsku. Senegal má sice jednu z nejstabilnějších ekonomik, nezaměstnanost je ale pořád enormní. Bez práce je každý druhý Senegalec. Rybaření bylo navíc tradičně jedním z nejdůležitějších zdrojů obživy senegalských přímořských vesnic. V poslední době jsou ale velké lodě lovící u afrických břehů pro tradiční rybolov nekalou konkurencí.
Británie zpřísňuje zaměstnávání cizinců
25.5.2009
Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny
Vyšlo: 28.5.2009
Do Británie jsem přijela před osmi lety. Tehdy jsem nedala pořádně dohromady anglickou větu,“ vypráví Íránka Alaviyeh Kandar. Alaviyeh doučuje děti íránských přistěhovalců perštinu v komunitním centru ve městě Bournemouth na jihu Anglie.
„Kdyby pro mě tehdy platila stejná pravidla jako teď pro jejich rodiče, tak tu dnes nejsem,“ říká. Na co naráží? Británie nedávno zpřísnila podmínky pro pracovní migranty ze zemí mimo Evropskou unii. Vláda reaguje na velký přírůstek obyvatel tvořený zejména cizinci ze třetích zemí. Analýza organizace Migrationwatch ukázala, že v červnu roku 2008 byl každý devátý člověk z šedesáti milionů obyvatel Británie narozený mimo ostrovy.
„Vláda nechce dopustit, aby britská populace překročila hranici 70 milionů. Musí tady být rovnováha mezi počtem lidí, kteří do Británie přichází a kteří odchází,“ řekl nový ministr pro imigraci Phil Woolas. Národní statistický úřad totiž uvádí, že britská populace mezi lety 2001 a 2007 vzrostla o dva miliony na 61 milionů a statistické prognózy předpovídají, že by mohla vyrůst na 77 milionů v roce 2051 a 110 milionů v roce 2081.
Ostrovní stát se potýká i s rostoucím počtem nelegálních migrantů. Podle březnové zprávy Londýnské ekonomické školy je jich v Británii dnes kolem tři čtvrtě milionu. I to bylo zřejmě popudem k zavedení dvou novinek britské migrační politiky: bodového systému a tzv. migrační daně. Obě se zatím týkají jen lidí ze zemí, které nejsou členy Evropské unie.
Z Barmy utekli před armádou
25.5.2009
Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny
Vyšlo: 28.5. 2009
Česko přijalo skupinu barmských uprchlíků šikanovaných vojenskou juntou. Na startu nového života se smiřují s tím, že znovu začnou od nuly.
Sedíme v chudě zařízené hovorně střediska pro azylanty ve Stráži pod Ralskem a posloucháme příběhy uprchlíků. Z toho, co říkají, je jasné jedno: armáda si v Barmě dělá, co chce. Šikana obyvatel vojskem je na denním pořádku a lehce se zvrtne v brutální represi. Když se situace vyhrotí, lidé raději volí nebezpečný útěk za hranice země.
Česká past
2.5.2009
Zdroj: Noviny Halyčyna
vyšlo: 2.4. 2009
Vydělat si peníze v České republice je díky současné krizi stále obtížnější. To se navíc děje v situaci, kdy se systém „zarobitčanství“ změnil v lukrativní podnikání, na kterém vydělávají i někteří přední čeští vládní představitelé. Ukrajinská pracovní migrace v této zemi se postupně přeměňuje – dříve přijížděli téměř výhradně stavební dělníci, teď je doplňují i tzv. „bílé límečky“, tedy i kvalifikovaná intelektuální síla. Takový dojem alespoň získal zpravodaj „Halyčyny“ na informačním semináři v Praze, který se uskutečnil na pozvání české charitativní organizace Člověk v tísni ve spolupráci s Centrem pro informační studia Merydian ze Lvova, za podpory programu East East Nadace Open Society Fund.
Ukrajinský sen o práci v české kotlině
18.3.2009
Zdroj: deník Ukrajina Moloda
Vyšlo: 18.03.2009
Ukrajinci masivně odjíždějí za prací a moc se netrápí tím, jaký bude jejich status migranta. Legální, nebo nelegální – nerozlišují, co to obnáší.
Čtyřicetiletý Zakarpatec Ivan Kuryľak ztělesňuje sen ukrajinských pracovních migrantů. Na setkání s novináři přišel v černém obleku s proužky, v kapse povolení pro pobyt v EU a české koruny, jako by téměř nebyl postižen inflací a hospodářskou krizi. Má za sebou víc než deset let tvrdé práce a nyní je legálně zaměstnaným pracovníkem na pražských novostavbách. Člověk, který se nebojí, že hned první setkání s místní policií u něj skonči razítkem do pasu s deportaci. Tím se liší od masy „černých“ pracovníků s prošlými doklady, kteří se obloukem vyhýbají policii a „podezřelým“ neznámým lidem.
Vyřeší „lístek domů“ problém pracovní migrace do ČR?
13.3.2009
zdroj: Nowa era (Ternopil’)
vyšlo: 13.3.2009
Česká republika je přesycena „zarobitčany“, a proto posílá domů ty, kteří ztratili v důsledku hospodářské krize zaměstnání. Od 16. února 2009 se tak děje v rámci projektu “dobrovolný návrat“ realizovaného Ministerstvem vnitra ČR.
Minulý týden měli ukrajinští novináři možnost navštívit v hlavní město České republiky a na vlastní oči se seznámit s aktuálním problémem migrace v této zemi. Tematický pětidenní seminář „Ukrajinská migrace do České republiky“ uspořádala společnost Člověk v tísni a Centrum informačních studií Meridian ze Lvova za podpory programu East East nadace Open Society Fund.
Semináře se zúčastnilo mnoho předních specialistů a expertů, kteří seznámili novinaře s metodami boje s ekonomickou krizi v zemi, a zejména s problémy migrační politiky. Jako jeden ze způsobů boje proti nadbytku nechtěných přistěhovalců do České republiky zavedla vláda projekt “dobrovolných návratů“. Jak uvedla spolupracovnice oddělení migrace Ministerstva vnitra ČR Pavla Novotná, která je zodpovědná za realizaci projektu, tento program je odpovědí na současnou hospodářskou krizi. Do dnešního dne se do projektu přihlásilo více než 400 nekvalifikovaných pracovníků. Většinu z nich (242) tvoří občané mongolské národnosti a dále Uzbeci.
English 
Čeština 
