O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Z médií

Sněmovna schválila novelu, ale zůstává hodně otazníků

Fronta před cizineckou policii na Chodově

Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu cizineckého zákona. To zaujalo mnohá média, přesto se některá fakta a obavy – jak neziskových organizaci, tak cizinců – nedostala do zpravodajství. [ Novinky, iDnes, České Noviny , ČRo ] Rádi bychom vás upozornili na ně a na potenciální rizika spojená se schválením této novely:

–> Například, novela  prodlužuje maximální dobu, kterou lze cizince zadržet v detenčním táboře z dosavadních 6 měsíců na 18 měsíců. Detenční tábor pro cizince je ubytovací zařízení, obehnané ostnatým drátem, hlídané ozbrojenými dozorci, s přesně daným rozvrhem dnů, kde cizinci (často s dětmi) čekají na vyhoštění do zemí původu poté, co byli zjištěné iregularity v jejich poveleních k pobytu. Tato změna sice vychází z povinnosti zavést směrnici EU, nicméně je na členských státech stanovit dobu detence a osmnáct měsíců je uvedeno jako maximum, nikoliv povinnost. Čist dále »

Zaostřeno na vízové podvody

Pravidelný rozhlasový pořad Zaostřeno na cizince bude 2.února vysílat o podvádění s vízy ČR. „Mluvíme jak s podvedenými, tak o těch, kteří podvádějí,“ říká redaktorka Daniela Vrbová, která pořad připravuje. Zaostřeno na cizince se vysílá vždy v úterý ve 21.40 na ČRO 6 a odvysílaná vydání jsou ke stažení z archivu na adrese: http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=1977.

Integrace v ledničce

Zdroj: A2

Vyšlo: 21.12. 2009

Proč je kurzů češtiny pro imigranty tak málo
Stát sice tvrdí, že chce u nás pracující cizince integrovat a chránit před vykořisťováním, ale jak ukazuje následující reportáž, nabízí dělníkům místo efektivní pomoci jen papíry.
„V ledničce,“ vyslovuje pomalu a výrazně mladá vietnamská učitelka Linh a celá třída Vietnamců, tedy hlavně Vietnamek, to po ní opakuje. Člověk by si mohl připadat jako v obživlé scénce z knížky Pan Kaplan má třídu rád, kde čerství imigranti do USA legračně bojují s angličtinou i mezi sebou v jednom z večerních kurzů, které americký stát masivně ordinoval a ordinuje imigrantům jakožto hlavní prostředek integrace. Jenže tady jsme v Česku a tento kurz není jeden z mnoha, ale na -opak jeden z mála. Může do něj chodit jen pětadvacet lidí ze sto dvaceti, kteří se přihlásili. „Zájem byl obrovský, až nás to zaskočilo,“ říká vietnamistka Eva Pechová z Klubu Hanoi. Tato společnost a soukromá vzdělávací společnost Inbit jsou organizátory kurzu, náklady na projekt pokryl Evropský sociální fond. „Těch dvacet pět lidí jsme vybírali hrozně pečlivě, aby dostali šanci ti sociálně nejslabší, ale motivovaní. Posuzovali jsme i pečlivost vyplnění přihlášky,“ vysvětluje Pechová. Sociálně slabých, motivovaných a pečlivých je mezi Vietnamci zřejmě více žen než mužů, protože v kurzu jsou jich nakonec tři čtvrtiny.

Ilegálové se mohou stát za 500 euro „Italy“

Zdroj: MF Dnes

Vyšlo: 17.8. 2009

Itálie se chystá už pošesté vytáhnout z ilegality cizince, kteří na jejím území pracují načerno. Na amnestii ilegálů se dohodli už poslanci, a pokud ji odsouhlasí i senátoři, bude se moci až 700 tisíc cizinců zaměstnaných načerno v italských domácnostech hlásit o legální pobyt už v září.

Čist dále »

Ilegálové budou moci jít proti „otrokářům“

Zdroj: MF Dnes

Vyšlo: 16.6. 2009

Evropa přijala pravidla, která garantují mzdu nelegálně pobývajícím pracovníkům a přísněji trestají jejich zaměstnavatele
Praha – Firmy které budou zaměstnávat nelegální přistěhovalce, čekají tvrdé postihy. Kromě pokut budou muset zaplatit například jejich cestu zpět do vlasti a plnou mzdu. Představitelům firem navíc bude hrozit za zneužívání imigrantů vězení. Už za dva roky to umožní směrnice Evropské komise, která má snížit počet nelegálních přistěhovalců.

Vietnamci pomohou krajanům s adaptací

Zdroj: příloha Migrace v krizi, Lidové noviny

Vyšlo: 28.5.2009

Proč si Češi špatně vykládají, když se Vietnamci usmívají ve vážných situacích? Jak se chovat při sousedském sporu? Jak být nápomocní učitelům při výuce vietnamských žáků, kteří neumí dobře česky?
Odpověď na tyhle a další otázky musí znát každý vietnamsko-český interkulturní poradce, který bude pomáhat s integrací Vietnamcům a Vietnamkám přicházejícím do České republiky za prací. Projekt občanského sdružení Klub Hanoi a vzdělávací společnosti InBIT ČR má takové poradce vybrat a vyškolit.

Vadí nám jen ti z chudých zemí

Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny

Vyšlo: 28.5.2009

Cizinci si připadají integrovaní, když mají to, co ostatní, říká v rozhovoru expert na problematiku integrace Zdeněk Uherek, ředitel Etnologického ústavu Akademie věd.

Stát selhal, ale aspoň to teď víme

Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny

Vyšlo: 28.5.2009

Dovoz levné pracovní síly se vymkl kontrole státu. Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra,  v rozhovoru naznačuje, kde vidí viníky on.

Oběti války doufají v druhou šanci

Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny

Vyšlo: 28.5.2009

Uprchlí Somálci se nemohou ani vrátit domů, ani zůstat v zemi, do které utekli. Naštěstí se do programu přesídlování hlásí stále více zemí.
Žít osmnáct let v uprchlickém táboře, v nouzi, bez práce a s mizivou nadějí na návrat do vlastní země vypadá jako totálně beznadějný osud. Některé ze somálských uprchlíků do Etiopie ale čeká druhá šance. Pokud budou zařazeni do programu přesídlení Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN, mohou začít nový život v USA nebo jiné přijímající zemi.
Ahmedovi je odhadem kolem čtyřiceti let. Přesně to neví nikdo, protože Ahmed je negramotný, podobně jako dalších zhruba osmdesát pět procent Somálců žijících v uprchlickém táboře Kebribeyah na východě Etiopie. S rodiči a pěti sourozenci sem Ahmed přišel před osmnácti lety. Tady se oženil, tady se ženou a osmi dětmi žije v hliněné chýši o dvanácti metrech čtverečních. Uprchlický tábor Kebribeyah leží jen pár desítek kilometrů od hranic Etiopie se Somálskem, nebo přesněji s republikou Somaliland, která se od Somálska odtrhla a není uznávaná mezinárodním společenstvím. V roce 1991 v Somálsku propukla zničující občanská válka, která trvá dodnes.
V témže roce byl založen i uprchlický tábor. Většina ze šestnácti tisíc lidí tu žije, podobně jako Ahmed, právě od té doby. Kromě holého útočiště a nejzákladnější lékařské péče jim Etiopie moc dalšího nenabízí: ani právo na vzdělání, ani práci. I potravu zajišťuje Světový potravinový program.

Migranti živí nejen své rodiny, ale i svou zemi

Zdroj: Příloha Migrace v krizi, Lidové noviny

Vyšlo: 28.5.2009

Mnohé země drží nad vodou peníze emigrantů. Z migrantů profitují i země, které je přijímají.
Většina migrantů vydělává peníze s jednou utkvělou myšlenkou: poslat alespoň část rodině, která zůstala v rodné zemi. Sumy, které takto křižují hranice států, nejsou zanedbatelné. Přesný objem těchto takzvaných remitencí se zjistit nedá, ale odborníci odhadují, že do méně rozvinutých zemí proudí tímto způsobem až 300 miliard dolarů ročně. To je třikrát tolik, než je rozvojová pomoc, kterou těmto zemím poskytují vlády vyspělých států.
V poslední době se o těchto finančních tocích začalo uvažovat jako o významném nástroji boje proti chudobě. Oproti těžkopádným vládním programům je tato pomoc adresná a míří přímo k jednotlivým příjemcům. Odhaduje se, že jeden člen rodiny pracující v zahraničí podporuje čtyři až pět lidí v zemi původu.