O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Trh práce

Podpora žen z tradičních muslimských komunit na pracovním trhu

Poradna pro integraci realizuje druhým rokem ve Středočeském a Ústeckém kraji projekt Podpora žen z tradičních muslimských komunit na pracovním trhu.

Projekt se zaměřuje na podporu žen znevýhodněných při vstupu na trh práce při získávání zaměstnání nebo zahájení samostatně výdělečné činnosti. Specifikou tohoto projektu je zaměření cílové skupiny. Tou jsou dlouhodobě nezaměstnané ženy cizinky z tradičních muslimských komunit, pobývající legálně na území ČR, s adresou hlášeného pobytu ve Středočeském nebo Ústeckém kraji. Čist dále »

Pracovní trh, slučování rodin a studium: Migrační témata z pohledu expertů a migrantů

Praha, 29.4.2013Multikulturní centrum Praha ve spolupráci se zahraničními partnery spustilo projekt „Migration to the Centre“, jehož cílem je podpořit výměnu informací o migraci ve střední Evropě. Konkrétně se jedná o témata pracovní migrace, slučování rodin a studia. Projekt čerpá z více než dvacetileté zkušenosti České republiky a okolních zemí s migrací a reaguje na vlivy Evropské unie na migrační politiky ve středoevropském regionu.

Čist dále »

Aktuální statistická data o obchodování s lidmi v Evropě

Evropská komise zveřejnila nejnovější statistické údaje k problematice obchodování s lidmi. Kromě dat ze všech členských zemí EU obsahuje také data z dalších evropských zemí jako je Chorvatsko, Černá Hora, Srbsko, Turecko, Island, Norsko a Švýcarsko a to za období 2008-2010.

Celkový počet obětí v roce 2010 byl 5 535. Ve sledovaném tříletém období počet obchodovaných a vykořisťovaných osob stoupl o 18 %.  Z převážné většiny se oběťmi stávají ženy, až z 80 %. 15 % všech zjištěných obětí obchodování představují děti.

Čist dále »

TZ: Berou cizinci Čechům práci a jak funguje klientský systém? Trojice migrantek o trhu práce

Praha, 9. 4. 2013 – Opravdu berou cizinci Čechům práci? A jaké překážky je při zaměstnávání v Česku čekají? Na tyto otázky ve svých článcích odpovídá trojice autorek-migrantek. Dvě z nich se z různých úhlů pohledu zaměřily na téma klientského systému. Podle Oksany Belkové „svým fungováním lehce připomíná středověký systém osobních vztahů mezi vrchností a poddanými“. Popis vykořisťujícího systému dokresluje rozhovorem s Natálií z Ukrajiny, která zažila výhružky klienta. „Platil mi jenom 38 korun za hodinu. Hrozil, že ztratím práci, pokud si budu stěžovat, a jestli ho neposlechnu, tak mě zmlátí,“ vysvětluje žena, proč má z bývalého klienta dodnes strach.

Čist dále »

Evropská komise podporuje ratifikaci Úmluvy o pracovnících v cizí domácnosti

Evropská komise předložila návrh rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují, aby ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti (úmluva č. 189). Ratifikací úmluvy MOP se země zavazují k zajištění spravedlivých a důstojných podmínek pro pracovníky v cizí domácnosti tím, že budou chránit jejich základní pracovní práva, předcházet zneužívání a násilí a že stanoví ochranná opatření pro mladé pracovníky v cizí domácnosti.

Čist dále »

Itálie ratifikovala Úmluvu o pracovnicích v domácnostech

Itálie je prvním členským státem EU, který ratifikoval mezinárodní Úmluvu o pracovnicích v cizích domácnostech. Stalo se tak 22.ledna 2013. Úmluva usiluje o zlepšení pracovních a životních podmínek desítek milionů pracovníků v domácnostech po celém světě.

Čist dále »

Těžký život zaměstnanců obchodních řetězců

supermarket-drinks4
Ilustrační fotografie – Noodlepie (Flickr)

Předvánoční horečka vrcholí a s ní i přesčasy tuzemských i zahraničních zaměstnanců velkých obchodních řetězců. Ty nabízejí svým zaměstnancům problematické, často přímo diskriminační podmínky  a v tyto týdny budou svůj tlak na zaměstnance spíše ještě zvyšovat. Postavení zaměstnanců z řad migrantů je ovšem o to složitější, že jejich odhodlání bránit se nesolidním praktikám a špatným pracovním podmínkám je umenšeno strachem ze ztráty zaměstnání, které je pro ně často klíčové v souvislosti s jejich pobytovým statusem. Jinak řečeno, pro cizince znamená ztráta zaměstnání také hrozbu ztráty legálního pobytu v České republice, což je riziko, které nechtějí podstupovat.

O specifické zranitelnosti zaměstnanců-migrantů hovořila v rámci debaty o postavení zaměstnanců obchodních řetězců Natalia Shuga: „my jsme ještě v horší situaci než naši čeští kolegové, jsme nejlevnější a nejloajálnější pracovní síla. Uděláme jakoukoliv práci, protože zůstat dnes bez práce by byla katastrofa. … Musíme jít přes pracovní agenturu anebo zprostředkovatele, což pro nás znamená rozdělení naší výplaty.“

Čist dále »

TZ:Zahraniční zaměstnanci na trhu práce – pracovní úrazy, nemoci z povolání a diskriminace

Co čeká mnoho cizinců na českém trhu práce? Výrazně vyšší pracovní nebezpečí, častější pracovní úrazy a s vysokou pravděpodobností i nemoci z povolání. Hrozí jim diskriminace a otrocká závislosti na zaměstnavatelích, to vše za relativní nečinnosti státu. K tomuto závěru dospěly neziskové organizace na základě individuální práce s cizinci v posledních letech. A rozhodly se nepříznivý stav věcí změnit.

Od října 2012 proto Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU) a Multikulturním centrem Praha (MKC) zahájilo projekt, zaměřený na rovná práva cizích pracovníků a zvýšení jejich bezpečnosti při práci.„Tématu bezpečnosti práce cizinců, metodiky jejich pracovních i pobytových práv a celkově jejich možnosti účinně využívat nástroje právního státu bylo dosud věnováno minimum pozornosti, přestože podle našich poznatků je situace alarmující. Kontrolní činnost státu se přitom ukazuje jako nedostatečná“, popisuje Pavla Hradečná, koordinátorka projektu a programová ředitelka SIMI důvody, které vedly tyto tři neziskové organizace k tomu, aby se zaměřily právě na oblast zahraniční zaměstnanosti.

Čist dále »

Ilegální máma a zaměstnávání (nejen) filipínských chův v Česku

Devět let se stará o rodiče soudkyně; nemá dokumenty; své děti za tu dobu může vidět jen přes obrazovku počítače; na řešení svých vlastních zdravotních potíží nemá ani čas, ani přístup ke zdravotní péči. Příběh Moldavanky Raii je jedním ze tří, který se odehrává ve filmu Eda Moschlitze, Ilegální máma. Zároveň jde o příběh, který se dotýká řady pracovnic v domácnostech. Ve světě totiž pracuje v cizích domácnostech podle oficiálních dat 53 milionů osob, podle odhadů až sto milionů osob – tolik čísla Mezinárodní organizace práce. Valná většina, asi 93%, tvoří ženy, obvykle migrantky. Ty, které pracují bez dokumentů, se nacházejí v obzvláště zranitelné pozici. Téma zaměstnávání zahraničních chův není cizí ani České Republice, a proto společnost Člověk v tísni uspořádala veřejné promítání zmíněného filmu a debatu v rámci programu Máte právo vědět.

Čist dále »

Analýza metodických pokynů MPSV ohledně vydávání pracovních povolení

Na začátku roku 2012 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí metodické pokyny, které vyzvaly k přísnějšímu postupu při vydávání povolení k zaměstnání. Podle dosavadních poznatků organizací sdružených v Konsorciu nevládních organizací pracujících s migranty v ČR se potvrdilo, že tato politika zásadně zhoršila postavení cizinců a cizinek v České republice. Týká se to obzvláště těch, kteří pracují na nízkokvalifikovaných a nízce placených zaměstnáních. Na ně mířily metodické pokyny především. Zaměstnavatelé v současnosti už dopředu vědí, že povolení k zaměstnání je obtížné získat, mohou se obávat postihu při nelegálním zaměstnávání a tak se cizince z tzv. třetích zemí, kteří nedisponují trvalým pobytem, mohou zdráhat zaměstnat. Alternativně zneužijí jejich zranitelného postavení a zaměstnají je za ještě horších podmínek než tomu bylo dříve. O tom svědčí fenomén neplacení části anebo i celé mzdy, se kterým se nevládní organizace pomáhající migrantům setkávají každodenně. Ti zaměstnavatelé, kteří často bez postihu dlouhodobě a systematicky vykořisťují pracovní migranty, se v případě potřeby pouze přeorientovali na jiné skupiny pracovníků, například občany a občanky Evropské unie.
Celý text analýzy, která poukazuje na nezákonnost některých těchto předpisů a jejich neslučitelnost s právním řádem ČR si můžete stáhnout zde.
Eva Holá, Marek Čaněk, Magda Faltová
kontakt: marek.canek@konsorcium-nno.cz