O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

MigCent

Pozvánka na debatu: Studium zahraničních studentů v ČR

Rádi bychom vás pozvali na další debatu z cyklu Úterky o migraci, tentokrát o studiu zahraničních studentů v ČR, kterou pořádá Multikulturní centrum Praha v rámci projektu Migration to the Centre.

Debata se koná 15. října 2013 od 15:00 do 17:30 hod v Evropském domě (Jungamnnova 24, 110 00 Praha 1 – Nové Město).

Jako člen EU se Česká republika podílí na vytváření evropského systému vyššího a akademického vzdělávání. Jaký dopad má politika EU v této oblasti na studenty přicházející ze zemí mimo Evropskou unii? Jak v této sféře spolupracuje státní správa a vedení státních i soukromých škol? Přijďte diskutovat tyto otázky se zástupci z řad studentů, vlády, stipendijních programů i ředitelství/rektorátů vzdělávacích institucí.

Čist dále »

TZ: Úředníci versus rodina: překážky na cestě ke sloučení rodin

Praha, 31. 7. 2013 – Podezírání z fingovaného vztahu, dlouhé byrokratické průtahy i přílišná závislost na partnerovi. To vše potkává mezinárodní páry, které se rozhodnou žít v Česku. A jeden z dvojice klidně může být Čech. I tak vztah s jeho blízkým mohou provázet policejní kontroly. Nesnáze se týkají i žádosti o takzvané sloučení rodičů s dětmi.

Jak taková prohlídka cizinecké policie vypadá, popisuje Natálie, která se vdala v Česku před třemi lety. „Kontrolovali nás uprostřed noci, hrabali se v osobních věcech a jednou odchytili mého manžela, když šel do práce, a přímo v kavárně se ptali na to, jaký krém používám a další nesmyslné otázky,“ popisuje mladá žena a dodává, že takové zacházení vztahu rozhodně neprospívá.

Čist dále »

Reportáž: Jak může vypadat konec manželství cizinců? V Česku nás nerozvedou

„Když jsme se do sebe zamilovali a můj budoucí manžel plánoval odjet do zahraničí, stála před námi otázka, jestli se rozejdeme, nebo se vezmeme. Tak jsme se vzali… a odstěhovali do Čech. Nebýt manželství, nepřežila bych tu ten první rok. Na vízum s účelem sloučení rodiny jako na turistické vízum nesmíš pracovat. Sedíš doma jako slepice, večer se vrhneš na manžela. A on chce odpočívat po práci! Možná jsme se ani neměli brát,“ říká ve své reportáži Ksana Vachruševa. Čist dále »

Poznejme je blíž: rozhovor s Mónicou Márquez B.

Mónica žije v Praze sedm let. Svého českého manžela poznala v době svých studií v Mexiku. Byla to láska na první pohled, ale čas, který on mohl strávit v Mexiku byl jen krátký. Mónica říká: Hned, jak jsem ho uviděla, věděla jsem, že on bude jednou mým mužem… I když on to ještě nevěděl. Takže jsem mu to musela říct.” Později se jí podařilo získat v Čechách stipendium, takže sem mohla odjet. Nejprve žila v Brně, kde navštěvovala letní kurz českého jazyka a později se na magisterská studia přestěhovala do Prahy. Během studií se spíš vyhýbala kontaktům se španělsky a anglicky mluvicími lidmi, aby si co nejvíc zlepšila češtinu, ale bohužel po roce 2006, mnoho jejích spolužáků ze studií odjelo a ona se cítila osamělá.

Čist dále »

Je to pro mě prostě žena. Pro imigrační zákony ale především cizinka

Mezinárodní manželství je dnes častým společenským jevem. Rozvoj cestovního ruchu, nadnárodních obchodních sítí a komunikačních technologií – to vše a mnoho jiného podporuje jak osobní, tak i mediálně-zprostředkované kontakty mezi občany různých zemí. Tak Elena poznala Milana během měsíční letní školy v Německu. Oba se učili německy, pak se ale každý vrátil do své vlasti: Milan do Česka a Elena do Ruska. Zůstali však v kontaktu přes emaily a skype. Tak poznali jeden druhého líp a zamilovali se. Po krátkých návštěvách se rozhodli uzavřít sňatek, Elena se nastěhovala za Milanem do Prahy.

Čist dále »

Byrokracie versus láska aneb fiktivní manželství jako poslední řešení

Manželství už dávno není považováno jen za posvátný obřad, ale i za způsob jak zlepšit svou životní úroveň. Změna tendencí ve společnosti přinesla nejen vysoký počet rozvodů, ale přibylo i případů tzv. fiktivních manželství. Z jakého důvodu? V případě migrantů se jedná o jeden z nejrychlejších způsobů jak legalizovat pobyt na území České republiky. Získat trvalý pobyt, který zaručuje kvalitu života téměř na úrovni, kterou má každý český občan – klasickou zdravotní péči, klidný a jistý pobyt na území – je problematický pro téměř všechny skupiny cizinců. Minimálně pět let čekání na „jistý pobyt“ je nucen vydržet cizinec-podnikatel, který zodpovědně platí poplatky a daně, investuje své peníze do českého státního systému. Pro studenty je tento limit navýšen na deset let nepřetržitého studia, což téměř není možné dodržet (doba studia na vysoké škole je 5 let). Dostat trvalý pobyt za takzvaným účelem slučování rodiny je možné ji za 2 roky, což je lákavá představa pro lidi, kteří sní o životě v Česku. Avšak ani to není snadné.

Čist dále »

Slučování rodin: zadní dvířka migrace, nebo právo na spokojený život?

„Rodinná migrace je vnímána jako jakási zadní vrátka, kterými se do země dostávají lidé, kteří by jinak výběrovým sítem neprošli. Je tomu tak i přesto, že existuje poměrně dost důkazů o tom, že naplněný rodinný život imigrantů integraci skutečně napomáhá. I Česká republika hledá cesty, jak tento migrační proud omezit,“ říká v rozhovoru pro EurActiv socioložka z University of Leicester Alice Szczepaniková.

Co vše musí migrant splnit, když chce do své nové země přivést rodinu? Jak to vypadá v Česku? A co ostatní evropské země? Více se dozvíte v rozhovoru s Alici Sczepanikovou, který naleznete zde.

Čist dále »

Jak probíhá boj za vlastní rodinu?

Sloučení rodiny, neboli situace, kdy si migranti chtějí do Česka přivézt své děti, rodiče nebo přijíždějí za svým partnerem/partnerkou, bylo tématem květnového pořadu Crossings. Na tvorbě tohoto pořadu vysílaném na Radiu Wave se podílí Program migrace a také Forum migrantů. O tom všem jsme mluvili s Pavlou Burgos, která si vzala za muže Mexičana a společně žijí v Česku, s Andrejem Egorovem, který se snaží sloučit svou rodinu a získat víza pro děti a manželku, a s Oksanou Rizak, která má v Praze vlastní advokátní kancelář a zabývá se právě migračním právem. Moderování se ujala Marzya Kroupová z Fóra migrantů.


Boj za vlastní rodinu, ale také situace s nedodržováním lhůt při vyřizování povolení k pobytu a komplikace s tím spojené, to byly hlavní body k diskusi. Právě posledně zmiňovaný problém je velmi zásadní,a  to zejména v Praze. Ministerstvi vnitra má ze zákona 60 dní na rozhodnutí o prodloužení pobytu, mnoho lidí však na něj čeká měsíce nebo i déle než rok. Dochází i k situacím, kdy si musí prodlužovat pobyt,  o kterém ještě stále nebylo rozhodnuto.

Čist dále »

Berou cizinci Čechům práci? A jaké nástrahy na ně při práci v Česku čekají? Přečtěte si texty tří autorek-migrantek

Praha, 21. 5. 2013 – Opravdu berou cizinci Čechům práci? Jaké překážky je při zaměstnávání v Česku čekají? A jak funguje klientský systém? Na tyto otázky ve svých článcích odpovídá trojice autorek-migrantek. Dvě z nich se z různých úhlů pohledu zaměřily na téma klientského systému. Podle Oksany Belkové „svým fungováním lehce připomíná středověký systém osobních vztahů mezi vrchností a poddanými“. Popis vykořisťujícího systému dokresluje rozhovorem s Natálií z Ukrajiny, která zažila výhružky klienta. „Platil mi jenom 38 korun za hodinu. Hrozil, že ztratím práci, pokud si budu stěžovat, a jestli ho neposlechnu, tak mě zmlátí,“ vysvětluje žena, proč má z bývalého klienta dodnes strach. Čist dále »

TZ: Berou cizinci Čechům práci a jak funguje klientský systém? Trojice migrantek o trhu práce

Praha, 9. 4. 2013 – Opravdu berou cizinci Čechům práci? A jaké překážky je při zaměstnávání v Česku čekají? Na tyto otázky ve svých článcích odpovídá trojice autorek-migrantek. Dvě z nich se z různých úhlů pohledu zaměřily na téma klientského systému. Podle Oksany Belkové „svým fungováním lehce připomíná středověký systém osobních vztahů mezi vrchností a poddanými“. Popis vykořisťujícího systému dokresluje rozhovorem s Natálií z Ukrajiny, která zažila výhružky klienta. „Platil mi jenom 38 korun za hodinu. Hrozil, že ztratím práci, pokud si budu stěžovat, a jestli ho neposlechnu, tak mě zmlátí,“ vysvětluje žena, proč má z bývalého klienta dodnes strach.

Čist dále »