O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Migrace není pro Evropu hrozbou a Česko by nemělo být černým pasažérem, shodli se eurokandidáti

Tisková zpráva

Praha, 9. 4. 2014„Neměli bychom být černým pasažérem Evropské unie,“ řekl lídr kandidátky do Evropského parlamentu za KDU-ČSL Pavel Svoboda k tématu společné zodpovědnosti za řešení uprchlické situace na jižních hranicích EU. „Benefitujeme z toho, že vnější hranici chrání někdo za nás. Měli bychom také participovat na ochraně vnější hranice, a ne být černým pasažérem,“ řekl Svoboda na debatě Mezinárodní migrace a Evropská unie, kterou uspořádal Člověk v tísni před volbami do Evropského parlamentu. Pomoc se má podle něj týkat například sdílení finančních nákladů.

Ke společné odpovědnosti se na debatě přihlásila i Strana zelených. „Jsou to především lidé,“ řekl o uprchlících lídr její kandidátky Ondřej Liška. „Evropa je pro ně ztělesnění možnosti začít znovu,“ dodal. Je proto podle něj potřeba proměnit obraz, který o migrantech máme. „Nesmí existovat nic jako ilegální lidé,“ vysvětlil s narážkou na označení „nelegální migrant“.

Podle eurokandidáta a stávajícího europoslance ze ČSSD Libora Roučka je v zájmu celé EU azylový proces urychlit. Ke kvótám je ale skeptický. Uprchlík si podle něj stejně přeje jít do země, kde má svou komunitu. S kvótami nesouhlasí ani kandidát za ANO Ivan Jančárek. Podle něj by nemělo docházet k omezování pravomocí národních států. Co se týče syrské uprchlické krize, je podle něj potřeba najít pomoc pro sousedy Sýrie a další země, které uprchlíky přijímají – tedy Turecko, Jordánsko, Libanon či Bulharsko. EU je podle Jančárka největším donorem v této oblasti.

Ředitel OPU: Nejde o žádnou krizi

Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka je počet uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy, marginální ve srovnání například s Libanonem, který přijal již milion uprchlíků ze Sýrie. V Česku bylo v roce 2012 podáno jen 752 žádostí o udělení mezinárodní ochrany.  Z toho 68 žádostí pocházelo od Syřanů.  „Vzhledem k těm číslům lidí, kteří přicházejí ročně do Evropy žádat o azyl, to žádná krize není a ani nebyla. Pořád to jsou strašně skromné počty,“ vysvětlil Rozumek.

Eurokandidáti se shodli na tom, že diskuse o migraci v Evropě by se měla držet věcné roviny a neměla by být zneužívána populistickými politiky k získávání volebních bodů. „Česká republika není ohrožena imigrací,“ řekl Liška. Je podle něj snadné označit nepřítele v době nejistoty. „To, co se vypustí, je džin z lahve, který se roztahuje, a je mnohem těžší vrátit debatu do kultivovanější podoby,“ dodal.

„Čísla, která se týkají migrace a azylu do Evropy, nejsou přemrštěná. Evropa bude potřebovat do budoucnosti větší příliv migrantů a bude se s nimi muset naučit zacházet,“ souhlasí Jančárek z ANO. Důležité je ale podle něj řešit i nezaměstnanost Čechů na trhu práce. Musí se s tím ale podle něj vypořádat jednotlivé národní státy, a to i vzhledem k tomu, jak rostou xenofobní nálady například ve Francii i Nizozemsku.

Rouček: Musíme najít rovnováhu

„Musíme najít rovnováhu mezi humanitární pomocí a řízenou migrací. Musíme mnohem lépe integrovat cizince, které máme. Jsme nejhomogennější společnost v celé EU, máme jen něco přes 4 procenta cizinců, a přesto tady máme rasistické a xenofobní názory,“ varoval Rouček z ČSSD. Řešením je podle něj dlouhodobé vzdělávání a kultivace.

Na debatě také zazněla kritika na stávající cizineckou legislativu a praxi v Česku. „Český cizinecký systém, to čím musí legální migranti projít, to si nedovedete představit,“ řekl Michal Kadera ze Škoda Auto a dodal, že jejich potenciální zaměstnanci mají alespoň podporu personalistů, kterou běžný migrant, např. živnostník, k dispozici nemá. Absurdní je podle něj v některých případech i nařízení, podle kterého musí pracovní místo nejprve projít testem, zda ho není možné obsadit Čechem, a to i v případech, kdy zaměstnavatel například shání specialistu na indický trh, bez kterého by vývoz do Indie byl téměř nemožný. Teprve poté je možné zaměstnat cizince, ale ani tehdy nemá ani zaměstnavatel ani zaměstnanec jistotu, že se pravidla během jeho pobytu opět nezmění. Na restriktivní přístup českého ministerstva vnitra si stěžoval i ředitel OPU Rozumek.

Všichni eurokandidáti se také shodli na tom, že je potřeba, aby Česká republika pomohla konkrétně syrským uprchlíkům a přijala je na své území. Na zoufalou situaci syrských uprchlíků upozornila nedávno česká média, když informovala o Syřance, kterou vyškrtli ze seznamu humanitární pomoci, a tak se ze zoufalství pokusila upálit. České neziskové organizace se také zapojují do celoevropské kampaně http://www.helpsyriasrefugees.eu/, která urguje všechny evropské vládní představitele, aby začali přijímat syrské uprchlíky.

Záznam celé debaty naleznete na odkazu Debata: Mezinárodní migrace a Evropská unie: https://www.youtube.com/watch?v=f3BYlibMZ6s

Fotografie z debaty je možné zhlédnout zde: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.751762468181931.1073741841.160748680616649&type=1

V případě dotazů, kontaktuje, prosím:

Marie Heřmanová

Marie.hermanova@clovekvtisni.cz

777 782 088

Markéta Žižková

Marketa.zizkova@clovekvtisni.cz

775 443 607

Comments are closed.