O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Role „migračního průmyslu“ v migraci za vzděláním

Kristina vždy snila o studiu v zahraničí, ale nevěděla kam a jak by odjela z Ruska. Jednou uviděla pozvánku na konferenci o studiu v České republice, která byla organizovaná českou jazykovou školou. Daná škola rekrutovala potenciální zájemce o studium. Pro splnění snu bylo potřeba jenom zaplatit za přípravný kurz češtiny, jehož cena se pohybovala od 4 000 euro. Navíc Kristina měla zaplatit za ubytování na celý školní rok, aby dostala vízum. Suma se tak vyšplhala na 6 000 euro.

Studium v zahraničí je trendem dnešní doby, za poslední desetiletí se rapidně zvýšila migrace studentů a stala se jednou z hlavních forem současné mezinárodní mobility. I když dříve Česká republika pokulhávala na trhu zahraničního vzdělávání, za posledních deset let počet zahraničních studentů vzrostl skoro třikrát. Jakou roli v tom hraje „migrační průmysl“ a jaké instituce přispívají k migraci studentů do ČR?

Není tajemstvím, že migrace je velkým obchodem. Podle britských geografů Johna Salta a Jeremy Steina je mezinárodní migrace „různorodý mezinárodní obchod s velkým rozpočtem, který poskytuje stovky tisíc pracovních míst po celém světě a je řízen souborem jednotlivců a institucí, z nichž každý má zájem o to, jak se obchod rozvine“.

Tak vznikají různé zprostředkující instituce, které usnadňují, podporují a povzbuzují pohyb lidí. V literatuře byl tento fenomén označen jako „migrační průmysl“. Účastníci „migračního průmyslu“ mají velký zájem na tom, aby mezinárodní migrace pokračovala/přetrvávala a hrají důležitou roli v přesvědčování „potenciálních“ migrantů o přínosech migrace. Do těchto institucí jsou zahrnuté „personální a cestovní agentury, dopravní operátoři, právní a poradenské firmy a mnoho jiných“.

V případě migrace za vzděláním jsou těmito institucemi hlavně agentury, které nabízí pomoc v získávání vzdělání, ve výuce jazyka, ve vyřizování studentských víz, zajišťování ubytování a jiných služeb pro studenty.

Situace v Česku

Podle údajů Českého statistického úřadu v akademickém roce 20011/2012 na českých vysokých školách studovalo téměř 39 000 zahraničních studentů. Nejčastěji se jednalo o zahraniční studenty ze Slovenska (skoro 25 000), dále již s podstatně menším zastoupením studenty Ruska (2 874), Ukrajiny (1647) a Kazachstánu (962)[1]. V porovnání s akademickým rokem 2003/2004 počet zahraničních studentů vzrostl skoro třikrát. Před deseti lety studovalo v ČR na VŠ celkem 13 136 cizinců.

Zájem studentů z Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu o vysokoškolské studium v ČR je velký. Evropský diplom má velkou prestiž, a to jak z veřejné tak i ze soukromé univerzity. Ale aby studenti mohli udělat přijímací zkoušky v češtině, většinou v České republice nejdříve chodí na přípravný jazykový kurz.

Spousta agentur nabízí jazykové kurzy a snaží se nalákat studenty na možnost získávaní vzdělání zdarma po ukončení těchto kurzů, na blízkost slovanské kultury a jazyka. Prodávají sen o lepším životě.

Příkladem je reklama jedné agentury: “Chceš získat středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání v Evropě a žít v prosperující a vyspělé zemi? Teď se ti tento sen přiblížil! Otevřeme ti cestu k Evropskému civilizovanému životu! Česká republika je moderní, dynamický, rozvíjející se stát v srdci Evropy!”

Po příjezdu do ČR

Migrační průmysl hraje významnou roli nejen v nalákání lidí do zahraničí, ale také v tom, aby tam lidé zůstávali. Dokud se student nezorientoval v novém prostředí a při prvních problémech s prodloužením víza, je potenciálním klientem firem, které pomáhají získat potřebné doklady pro cizineckou policii.

Například před tím, než se bylo možné objednávat telefonicky, studenti často využívali službu „stání ve frontě“ při prodloužení víz.

Alena k tomu říká: „Po příjezdu do ČR (v roce 2009) jsem slyšela různé historky o hrozných frontách na cizinecké policii od jiných studentů, o tom jak tam lidé stojí celou noc, aby se vůbec dostali na přepážku. Také jelikož to bylo první prodloužení studentského víza, tak jsem byla hrozně nervózní. Obrátila jsem se na firmu, která mi zkontrolovala, že mám všechny papíry v pořádku a zaměstnanec této firmy vystál frontu místo mě. Za jejich služby jsem zaplatila 2 000 Kč.“

Při prodloužení víza student také musí prokázat, že má dost finančních prostředků na celý rok. Jenže některým studentům rodiče přispívají měsíčně, a v tom případě si studenti znovu musí zaplatit služby agentur, které jim udělají výpis z banky na potřebnou částku.

Světlana popisuje: „Měli jsme sraz s pánem u banky. Dal mi 80 000 Kč v hotovosti, které jsem vložila na svůj účet a hned požádala o výpis. Poté jsem mu vrátila peníze a zaplatila 1 500 Kč“

Tak každé zpřísnění podmínek pro udělování víza vychází studenty draho, ale pro agentury je to další příležitost těžit peníze od migrantů.

Ceny se u každé agentury liší. Tady je příklad ceníku jedné z agentur, která poskytuje služby migrantům:

Přihlášení k pobytu na rok/ potvrzení ob ubytování: 2 799 Kč

Výpis z banky: 1999 Kč

Asistence/prodloužení víza: 999 Kč

Výpis z trestního rejstříku: 1499 Kč


[1] Údaje ČSU z roku 2011

Autor: Ludmila

Příspěvek vznikl jako součást projektu Migration to the Centre, který finančně podpořila Evropská komise – program Evropa pro občany a Mezinárodní visegrádský fond.

Za obsah zodpovídá výlučně autor. Příspěvek nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem.


Comments are closed.