O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Zahraniční doklad o vzdělání pomůže získat pracovní místo. Podmínkou je ale nostrifikace

V současné době je jedním z trendů na světovém trhu práce značné zpřísnění podmínek náboru cizinců ve velké řádě států. Ani Česka republika není výjimkou. Důvodem takových zákroků mohou být negativní následky světové ekonomické krize, rostoucí nezaměstnanost a také snaha o větší univerzalizaci metody výběru vhodných zaměstnanců. Zpřísnění především ovlivňuje pracovníky s nízkou kvalifikací bez povolení k trvalému pobytu, avšak některé změny v pravidlech se dotknou úplně všech, včetně vysoce kvalifikovaných specialistů. Ti musí procházet procesem nostrifikace, tedy uznání dosaženého vzdělání. To pomáhá upořádat velké množství různých diplomů a osvědčení, které byly uděleny v různých koutech světa. Přináší s sebou ale i komplikace.

S nostrifikací má zkušenosti i Galyna. Na Ukrajině absolvovala magisterské studium, v postgraduálním pak chtěla pokračovat v Praze. Na Karlově univerzitě jí ale nostrifikovali pouze bakalářský titul. Momentálně tak Galyna studuje znovu magisterské studium, což je určitá ztráta času.

Jednou z novinek, které podmiňují získaní povolení o zaměstnání a také možnost nastoupit ke studiu, je nutnost, aby cizinec předložil doklad o oficiálním uznání jeho dosavadního zahraničního vzdělání. Požadavek umožňuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a také Směrnice generálního ředitele Úřadu práce č. 19/2012. Znamená to, že osvědčení o ukončeném středoškolském vzdělaní, stejně jako diplom od kvalitní zahraniční univerzity, musí nostrifikovat odpovídající instituce na území České republiky, tj. uznat dosažený stupeň vzdělání cizince. Nostrifikace mohou provést základní, střední, vyšší odborné a také vysoké školy. Žadatel musí předložit úředně ověřenou kopii zahraničního dokladu o vzdělání s úředním překladem do českého jazyka, doloženou seznamem předmětů a počtem hodin, výpisem vykonaných zkoušek nebo dodatkem k diplomu. Škola, na kterou se žadatel ve věci nostrifikace obrátil, následně posoudí míru ekvivalentnosti zahraničního vzdělání ve srovnání s českým akreditovaným standardem a v případě kladného rozhodnuti vydá Osvědčení nebo Nostrifikační doložku. Jde-li o vysokoškolské vzdělání, současně se uznává také přidělený akademický titul.

Nostrifikace přitom v praxi přináší řádu komplikací. Žádost může byt zamítnuta v případě zjištění podstatných rozdílů v porovnávaných studijních programech. Podle informací od Univerzity Karlovy v Praze se počet žádostí o nostrifikace vysokoškolských diplomů každoročně zvyšuje, v roce 2012 narostl zejména u překladatelských, tlumočnických a učitelských profesí minimálně o 30%. Nejvíce žadatelů je z Ruska a Ukrajiny. Za rok 2012 bylo přibližně 1326 žádostí o nostrifikace, z toho 511 žádostí bylo zamítnuto.

Vzhledem k významným rozdílům ve vzdělávacích systémech různých zemí, může byt zamítnuto i uznání ukončeného středoškolského vzdělaní. Například v Ukrajině a Rusku platí systém 11letého středního vzdělaní, po jehož ukončení následují povinné závěrečné zkoušky (něco jako státní maturita), absolvent pak má možnost vstupovat rovnou na univerzitu. Jedenáctiletou školu žák může opustit již po devátém roce povinného všeobecného vzdělání, avšak středoškolské vzdělání se v tomto případě nepovažuje za ukončené. Na rozdíl od ukrajinského a ruského systémů v České republice žák po devítileté škole před vstupem na univerzitu musí absolvovat čtyři roky gymnázia.

Problémy vznikají také v případě uznání akademických titulů, které jsou přidělované na zahraničních univerzitách. V Ukrajině trvá bakalářský studium čtyři roky, pro magisterské studium se ve většině případů přidává jeden rok. Toto často nemusí byt dostačující pro uznání magisterského titulu v České republice.

Nepochybné je, že sama o sobě nostrifikace velice pomáhá uspořádat obrovské množství různorodých osvědčení a diplomů, které byly udělené v různých zemích světa. V tomto smyslu je pozitivním a někdy nezbytným krokem pro posouzení žadatelů o pracovní místo. Rozdíly v systémech bohužel vedou k nesrovnalostem v otázce ukončeného středního, stejně jako vysokoškolského vzdělaní. Cizinci proto můžou byt požádáni o dostudování a složení zkoušek. Lze předpokládat, že ten, kdo vystudoval v zahraničí renomovanou státní univerzitu a dostal kvalitnější vzdělání, může mít o něco vyšší šance pro uznání jeho diplomu. Nikdo to ale nemá zaručeno.

Mimochodem, po návratu ze studia v zahraničí může být nostrifikace požadována i od českého občana. „Nostrifikace americké maturity, resp. její uznání o rovnocennosti s českým maturitním vzděláním, je docela vopruz a zpravidla se jedná o týdny dlouhý proces,“ stěžuje si například jeden z přispěvatelů na internetovém fóru.[1]

Případ nostrifikace 1. Můj vlastní.

V Ukrajině jsem vystudovala obor Biochemie na Biologické fakultě Charkovské národní univerzity V. N. Karazina (je to státní univerzita, podle hodnocení UNESCO je již řadu let třetí nejlepší na Ukrajině). Pro jistotu jsem se rozhodla nostrifikovat svůj diplom před několika lety z vlastní vůle, v té době nostrifikace ukrajinských diplomů povinná ještě nebyla. Můj magisterský diplom byl úspěšně nostrifikován Univerzitou Karlovou v Praze a uznaný mi byl také titul Mgr. Na Univerzitě Karlově jsem již absolvovala postgraduální studium a nyní mám již  titul Ph.D.

Případ nostrifikace 2.

Galyna absolvovala magisterské studium na Filologické fakultě, také na Charkovské národní univerzitě V. N. Karazina. V Praze chtěla v roce 2012 nastoupit na postgraduální studium na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Podala žádost o nostrifikaci magisterského diplomu. Diplom byl nostrifikovaný, uznaný byl ale pouze bakalářský titul. Momentálně Galyna studuje dodatečně dva roky magisterského studia v České republice, aby její vzdělání bylo uznané v plné míře a mohla pokračovat již jako postgraduální studentka. Je to ztráta času, protože musí studovat o něco jiný magistersky program místo toho aby už začala dělat PhD projekt. Jediným pozitivním bodem je, že se lepe zapojí do českého prostředí a lépe nastuduje češtinu.

Případ nostrifikace 3.

Valeriya získala vysokoškolské vzdělání na Sibiřské státní lékařské univerzitě v Tomsku, v Ruské federaci. Po absolvování nabyla specializace Lékař-biochemik. V České republice začala pracovat ve výzkumném ústavu před několika lety, kdy nostrifikace ještě nebyla povinně vyžadovaná. Svůj diplom se rozhodla nostrifikovat za účelem rozšíření možnosti zaměstnání, včetně oblasti lékařství. Na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze ji nostrifikaci neprovedli z toho důvodu, že nemohli uznat závěrečné zkoušky za ekvivalent státních zkoušek, které se skládají na lékařských univerzitách v České republice. Podotkli, že v jejím případě lékařské vzdělání nostrifikovat nepůjde, ani dostudovaní nestačí. Doporučili ji ale obrátit se na jinou vysokou školu, aby ji uznali alespoň vysokoškolské vzdělaní jako takové. Valeriya momentálně žádost o nostrifikaci vzdělání v oboru Biochemie na Vysokou školu chemicko-technologicku v Praze. Nostrifikovaly to pouze jako Mgr., ale bohužel ne MUDr, jak je uvedeno v její původním diplomu.

Na základě statistiky od Univerzity Karlovy se dá předpokládat, že relativně značný počet lidi s diplomy od zahraničních skol a univerzit dostává rozhodnutí o zamítnutí nostrifikace. Po zamítnuti nostrifikace lide přemýšlejí bud’ o návratu do zemi původu anebo začínají hledat práce v jiných zemích EU, kde pravidla pro nostrifikace a také uděleni povoleni k zaměstnáni jsou jiné.  Česká republika muže takto přijít o určité množství vysoce kvalifikovaných specialistů. Pokud by chtěli v České republice pokračovat dál ve studiu anebo získat povolení k zaměstnání i pracovní místo, které odpovídá jejich kvalifikaci, měli by vystudovat českou vysokou školu úplně od začátku. Další zásadní problém ale je, ze opakování studia pro většinu dospělých lidí z mnoha důvodů bohužel není možné.

Autor: Tetyana Kobets

Článek byl napsán jako součást projektu Migration to the Centre, který finančně podpořila Evropská komise – program Evropa pro občany a Mezinárodní visegrádský fond.

Za obsah článku odpovídá výlučně autor. Článek nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem.


Comments are closed.