O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

V roce 2100 bude v Praze stále dost xenofobních Čechů a nezodpovědných akademiků

Reakce na článek MF Dnes „Praha bez imigrantů vymře. V roce 2100 jich bude plná“ ze dne 27.7.2013

V sobotu 27. 7. 2013 vyšel na titulní straně pražské přílohy deníku MF Dnes článek s titulem „Praha bez imigrantů vymře. V roce 2100 jich bude plná,“ ve kterém se autor zdánlivě vypořádává se závěry demografické prognózy Českého statistického úřadu.  Článek však neobsahuje žádná další fakta a vyjádření odborníků zasazuje do vlastního, populisticky laděného kontextu.  Na základě těchto vyjádření bez jakéhokoliv kontextu dochází k  apokalyptické vizi Prahy v roce 2100, kde budou „náboženské nepokoje na předměstích, asijská čtvrť, kam se budou bát chodit i policisté, chudinská ghetta s nekontrolovatelnou kriminalitou“. Tato velmi sugestivní vize budoucnosti, která jakoby vypadla z nějakého katastrofického filmu, je však čirou spekulací, s xenofobním nebo přímo rasistickým podtextem. Maximálně by mohla být komentářem – tedy subjektivní interpretací autora (podle našeho názoru navíc zcela nevyargumentovanou), rozhodně však ne zprávou na titulní straně.

Tento článek nejen nepřináší zpravodajsky důležité informace, ale navíc je svým vyzněním velice nebezpečný a podporuje nenávistné nálady ve společnosti, kterým by se naopak vlivná média typu MF Dnes měla snažit skrze objektivní informování veřejnosti předcházet. Nevychází při svých spekulacích ani z reálných dat a společenských procesů, ani z aktuální situace v Česku.  Rádi bychom proto na článek touto formou reagovali a uvedli zde některá fakta, která autorovi z textu vypadla.

Autor v článku například uvádí: „Jakmile se přistěhovalci někde uchytí, následují je jejich krajané, komunita se rozrůstá a mohou vznikat ghetta či takzvané etnické čtvrti, jak to známe z velkých evropských měst. Teoreticky něco podobného vzniká na jihu Prahy, kde se neustále zvyšuje zastoupení Vietnamců. Obecně mají takto výrazně odlišná etnika tendence soustředit se do jednotlivých lokalit, udržovat své zvyky a manželství uzavírat takřka jenom mezi sebou“.

Ghetta nejsou v žádném případě „etnické čtvrti“, většina odborníků od tohoto pojmu již zcela upustila právě proto, že má toto nežádoucí etnické zabarvení, které neodpovídá realitě. Většinou se tedy proto dnes používá pojem „sociálně vyloučená lokalita“ či „marginalizovaná lokalita/oblast“. K tomuto označení odborníci přistoupili  právě proto, že všechny výzkumy ukazují jeden velmi podstatný fakt – sociálně vyloučené oblasti nevznikají na principu etnickém a kulturním, nýbrž na principu politickém a sociálním. Studie z českého prostředí i např. z USA nebo z Francie jasně poukazují na roli bytové a sociální politiky města i státu. Ghetto většinou vzniká na popud shora – a odlišné chování jeho obyvatel je potom už jenom nezbytnou adaptací na život v marginalizované oblasti. Autor sev článku dopouští ničím nepodložené mystifikace. Omluvou mu nemůže být ani to,  že stejnou chybou činí většina jeho kolegů ve svých článcích věnovaných romské problematice v ČR. Výsledkem je ve všech případech jen rozdmýchávání již tak rozjitřených xenofobních nálad ve společnosti a vyvolávání strachu a nejistoty z budoucnosti, kterou ale nelze nijak přesně odhadnout.

Co se týče druhé poloviny argumentu, například studie vietnamské komunity v ČR ukázaly, že Vietnamci v ČR naopak mají tendenci spíše nebydlet ve stejném domě s ostatními Vietnamci (viz např. výzkumná zpráva „Vnitřní diferenciace Vietnamců“ vypracovaná pro Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2013 nebo reportáž Goranky Oljači z MČ Praha-Libuš „Jak vypadá největší vietnamská komunita u nás?“ z 6.4.2013). Obdobně tvrzení o tom, že „kulturně odlišná etnika mají tendence uzavírat sňatky mezi sebou“ je velmi zjednodušujícím a nepodloženým tvrzením; která etnika nebo kteří lidé jsou kulturně odlišní a kteří nikoliv? Výrok má vlastně jen podpořit dojem, že ona ghetta migranti vytvářejí dobrovolně.  Nicméně jak bylo řečeno výše, tzv. sociálně vyloučené lokality nejsou výsledkem svobodné  vůle jejich obyvatel. Podíváme-li se jenom na statistiky sňatkovosti mezi imigranty v ČR (zdroj ČSÚ), pak v období let 1995-2011 bylo uzavřeno 74.437 smíšených manželství (tj. 98,8% ze všech „mimočeských“ manželství) a 1.867 manželství mezi dvěma cizinci (tj. 1,2%, z čehož ani není jasné, jestli byli stejného původu). Tendence tedy naopak je uzavírat sňatky s příslušníky majority.  Pro úspěšné začlenění migrantů do většinové společnosti je zásadní i to, jak je majorita k interakcím a integraci otevřena. Integrace není nikdy jednosměrným a jednostranným procesem.

V článku se také zmiňuje vlna migrantů z Afriky a problémy, které africká migrace způsobuje např. ve Francii. Situace ve francouzských městech je ale naprosto odlišná od Prahy a obecně migrační i integrační trendy ve Francii nelze dost dobře srovnávat s Českou republikou. Když pomineme logické souvislosti, např. že pro občany ze zemí severní Afriky je Francie častou destinací jednak díky vazbám z dob kolonialismu, tak díky společnému jazyku, je obecně dost naivní se domnívat, že Česká republika je nějakým rájem na zemi, kam se migranti jenom pohrnou a budeme se muset „bránit“ jakýmsi „přívalům“.

Nakonec tedy jedinou hodnotnou informací v článku je citace prof. Havelky, který upozorňuje právě na politický aspekt vzniku sociálně vyloučených lokalit, když říká, že situace závisí na politice rozvoje a investičním plánu města, které se ale nemohou týkat jenom např. Romů či Vietnamců, ale také chudnoucích Čechů.

Nebylo by tedy užitečnější se například věnovat tomu, proč do pasti sociálního vyloučení objektivně spadá stále více lidí bez ohledu na původ a barvu pleti nebo jakou integrační politiku má město Praha místo toho, abychom vytvářeli apokalyptické vize multietnické budoucnosti? Články jako tento, kde populismus dostává přednost před odborným rozborem, rozhodně do budoucna nepřispějí ke kvalitní diskuzi.  Nelze je hodnotit jako profesionální novinářskou práci, naopak by stálo za zvážení trestní oznámení za šíření poplašných zpráv a podněcování rasové nenávisti

Marie Heřmanová, Pavla Redlová, Tereza Kušniráková, Markéta Źižková za společnost Člověk v tísni, o.p.s.

Magda Faltová za Sdružení pro migraci a integraci

Eva Holá a Martin Rozumek za Organizaci pro pomoc uprchlíkům

Zuzana Vodňanská za Sdružení META, o.s.

Elena Tulupová za Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

Eva Kavková za Evropskou kontaktní skupinu

Comments are closed.