O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Nová imigrační pravidla pohledem ombudsmana

Na Ministerstvu vnitra aktuálně vznikají nová imigrační pravidla. Jedná se o balíček zákonů – zákon o vstupu a pobytu cizinců, zákon o volném pohybu občanů EU a zákon o ochraně státních hranic – z nichž nejzásadnější je ten první. Hlavním cílem nové legislativní úpravy je vytvořit jednodušší a přehlednější právní normu, která má řešit aktuální nedostatky v praxi a zároveň zapracovat některé směrnice EU. K balíčku zákonů se během května vyjádřila v připomínkovém řízení jednotlivá ministerstva a instituce jako například ombudsman nebo zmocněnkyně pro lidská práva. S těmi se nyní ministerstvo vnitra vypořádává. Na připomínky k nové cizinecké legislativě jsme se proto zeptali JUDr. Pavla Pořízka, Ph.D. z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Spolu s jeho odpověďmi níže přinášíme i výběr nejzásadnějších připomínek Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR a otevřený dopis Organizace pro pomoc uprchlíkům, ve kterém je kritizováno přílišné zapojení zpravodajských služeb do řízení o udělení pobytu i dopady zákona na české občany.

 
 

Rozhovor o nových imigračních pravidlech s Pavlem Pořízkem

Nový zákon o pobytu cizinců, tedy pouze jeden z celého balíčku, má 417 paragrafů a celkem přes 230 stran. Přináší tento návrh slibované zjednodušení a zpřehlednění, jak se píše v důvodové zprávě zákona?

PP: Rozhodně ne. Tato nově navrhovaná právní úprava nepřináší deklarované „jednodušší, kompaktnější a uživatelsky přehlednější právní normy“. Ba právě naopak. Pro uživatele normy jak na straně správních orgánů tak samotných cizinců bude nově navrhovaná právní úprava stejně nepřehledná, ba ještě nepřehlednější, než ta dosavadní. Důvodová zpráva navíc kritizuje stávající cizineckou legislativu kvůli její kazuistické úpravě, špatné orientaci v zákoně či ustanovením, která jdou nad rámec předmětu zákonné regulace. Jenže tento návrh situaci v mnohém spíše zhoršuje, než aby přinášel zlepšení: místy se podobá spíše podzákonnému právnímu předpisu, nebo dokonce internímu předpisu. V některých otázkách jako jsou například důvody zamítnutí pobytu či víza přináší i více než dvacet podbodů.


Co konkrétně na předloženém návrhu kritizujete?

PP: V těch obecných připomínkách, které jsme ministerstvu vnitra předkládali, jsou vypsány hlavní věci, které se nám v předkládaném zákoně nelíbí. Je tam například definovaná výše měsíčního příjmů, prokazovaná při žádosti o pobyt. Tato výše se totiž počítá jako násobky existenčního minima, bez ohledu na věk společně posuzovaných osob. Čtyřčlenná rodina by tak musela prokázat čistý měsíční příjem ve výši 28.600,-Kč. To by mimochodem neprokázal ani mnohý právník Kanceláře veřejného ochránce práv, pokud by jeho manželka pobývala s dětmi na rodičovské dovolené. Dosud přitom fungovala ta praxe tak, že například u nájmu se sledovala skutečná výše nákladů na bydlení.

Jako velmi problematické také vidíme, že mezi důvody neudělení nebo neprodloužení víza je zařazeno i to, když zaměstnavatel má jakékoliv nedoplatky vůči státu, tedy třeba na daních nebo zdravotním pojištění. Taková úprava tedy postihuje cizince za jednání, která nemůže ovlivnit a je z hlediska jeho postavení naprosto nepřiměřená a nespravedlivá.

Zásadně také nesouhlasíme se zajišťováním nezletilých bez doprovodu ve věku od 15 do 18 let v zařízeních pro zajištění cizinců neboli detenci. Zbavení svobody nezletilého žadatele bez doprovodu (fakticky za spáchání přestupku nikoli trestného činu) nepovažujeme za nutné opatření, nemluvě o naprosto nevhodném prostředí pro další rozumový a citový vývoj mladistvého.


Dotknou se tyto zákony nějak i občanů České republiky?

PP: To je další zásadní věc. Navrhovaná právní úprava – celý ten balíček – ve skutečnosti výrazně znevýhodňuje rodinné příslušníky občanů ČR, a tím i občany ČR. Už dříve jsme protestovali proti tomu, aby se tak striktně oddělilo postavení rodinných příslušníků občanů ČR a občanů EU: rodinní příslušníci českých občanů se zde neposuzují podle zákona o volném pohybu občanů EU, ale podle zákona o pobytu cizinců (tzn. z třetích zemí, mimo Unii). Přitom ve věcném záměru ministerstvo tvrdilo, že to postavení je v podstatě srovnatelné, jen je oddělují kvůli povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz v Česku. To se opravdu nestalo – znevýhodnění jejich právního postavení je patrné v celé řadě ustanovení, například ve větším množství náležitostí, které dokládají při žádosti o pobyt, ve stanovení více možných důvodů k zamítnutí a zrušení pobytu, nebo i v omezeném soudním přezkumu zamítavých rozhodnutí.


Co dalšího návrh zákona přináší?

PP: Tímto zákonem by se naprosto bezprecedentně zeslabila procesní práva cizinců. Navrhuje se celá řada výjimek oproti standardnímu řízení podle správního řádu – například když žádáte v zahraničí o vízum, tak máte velmi omezené právo být seznámen s podklady před vydáním rozhodnutí. Přitom to je jedno ze základních procesních práv účastníka řízení, které souvisí s právem na spravedlivý proces. Musíte vidět ty podklady, abyste se k nim mohli vyjádřit.

Kromě toho, jak už jsem zmiňoval, jsou naprosto bezbřeze definovány důvody vylučující udělení, prodloužení a zrušení národního víza i dlouhodobých pobytů. Poté, co zákon vyjmenuje 22 důvodů vylučujících udělení národního víza nebo prodloužení jeho platnosti, tak na závěr (pod písmenem w) uvádí coby poslední důvod „jiná závažná překážka pobytu cizince na území“. Podle mého názoru je tak neurčitý a široce definovaný důvod v rozporu s principem určitosti a předvídatelnosti zákona.

Nebo třeba karta zahraničního investora – když se podíváte na to, co ten podnikatel všechno musí splnit, tak to je tak přísné, že to nikdo nemůže splnit. Jsem přesvědčen, že zrovna tohle nemůže a nebude v praxi fungovat.


Těch kritizovaných bodů je opravdu velké množství. Jaké řešení tedy navrhuje Kancelář veřejného ochránce?

PP: Ano, prakticky ke každému ustanovení tohoto zákona by bylo možno vypracovat samostatnou připomínku. V našich připomínkách jsme se omezili pouze na nejvážnější a nejpalčivější problémy, které jsme v navrhované právní úpravě identifikovali. I tak jsme zaslali jen k zákonu o pobytu cizinců celkem 45 stran připomínek. Jsme nicméně přesvědčeni, že by předložený materiál měl být přepracován komplexně.

Děkuji za rozhovor.

 
 

Reakce nevládních organizací na připravovanou legislativu

K výše uvedeným návrhům zákona se vyjádřili i nevládní organizace pracující s migranty. Podobně jako Kancelář veřejného ochránce práv zaslalo Konsorcium NNO pracujících s migranty v ČR více než 50 stran zásadních připomínek. Devět nejzásadnějších témat poté bylo diskutováno na zasedání Výboru pro práva cizinců dne 31. května 2013. Jejich seznam si můžete přečíst zde. Více informací také postupně najdete na stránkách www.migraceonline.cz/cz/temata/novy-cizinecky-zakon.

 
 

Také ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, Martin Rozumek, v otevřeném dopise kritizuje nepřijatelnost předloženého cizineckého balíčku a vyzdvihuje v něm zejména nepřiměřené zapojení zpravodajských služeb. Konstatuje, že nás takový zákon vrací „doslova zpět do totality, kdy bezbřehá moc MV a státní bezpečnosti udržovala celou společnost ve stavu obezřetného napětí. … Při každém vydání nebo prodloužení národního víza či pobytu (požaduje MV ČR) zapojit zpravodajské služby do rozhodovacího procesu tím, že budou vydávat závazné stanovisko. Pokud tedy s cizincem pracujete, cizinec bydlí v nájmu ve Vašem bytě či domě, studuje s Vámi nebo se s ním seznámil Váš syn či Vaše dcera, můžete se těšit, k 25. výročí událostí z roku 1989, na staronovou přítomnost státní bezpečnosti ve Vašem životě“. Celé stanovisko „Nový zákon o pobytu cizinců – naše/Vaše svoboda vážně ohrožena“ si můžete přečíst zde.

 

Comments are closed.