O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Splatí připravovaný zákon o občanství dluhy?

Máte nějakou příbuzenskou vazbu na Slovensko, ale narodili jste se v Česku před rokem 1993? Pak se může stát, že vaše české státní občanství nemusí být tak neotřesitelnou jistotou, jakou se automaticky zdá. Občanství navíc nemusí mít ani vaše dítě. Zní to neuvěřitelně, ale i dnes tyto dozvuky rozpadu ČSFR ročně zarazí stovky domnělých občanů České republiky a nejspíše v budoucnu překvapí i mnohé další. Jejich situace se do budoucna může ještě více zkomplikovat. Parlament v současnosti schvaluje nový zákon o občanství, který postup při získávání občanství ztěžuje bývalým občanům ČSFR, tedy všem, kteří měli před rokem 1993 československé státní občanství. Zmizelo by totiž pro ně právo získat české občanství jednodušším způsobem – prohlášením.

Koho se návrh vlastně týká? Existují lidé, kteří věří, že jsou občany ČR, a přitom se mohou mýlit. České doklady nemají v pořádku a dozvědí se to mnohdy až dnes. Jsou to lidé, kteří vyrůstali v dětských domovech nebo jsou v zařízeních pro seniory, kde jim občanství nikdy nevyřizovali a oni měli omezenou nebo žádnou možnost si jej vyřídit sami. Jedná se o osoby ve výkonu trestu, ale také seniory žijící v domácímprostředí, kteří mají ještě federální doklady a jejichž doručovatelce nevadí, že nemají platný český doklad, protože je zná už dvacet let a nepožaduje ho po nich. Problém nastane až ve chvíli, kdy se doručovatelka změní nebo sama odejde do důchodu.

Nedořešených případů jsou tisíce

Nedořešenou otázku občanství mohou mít i lidé v psychiatrických léčebnách, sociálně slabí, kteří nemají na cestovné do nejbližšíhoměsta, nebo také děti, u kterých nelze dohledat rodiče, aby dali souhlas k získání občanství. Dotýká se to též dětí adoptovaných v minulosti.

Platné doklady nemusí mít ani lidé bez přístřeší, kteří bez nich běžně žijí i desítky let. Problém se pak objeví, když kvůli věku nemohou pokračovat v tvrdém životě bezdomovce na ulici a hledá se pro ně domov důchodců.

Příčinou, proč ještě po dvaceti letech nemají tito lidé doklady v pořádku, není jen jejich životní situace, ale také fakt, že získat občanství bez finančních a dalších bariér bylo možné až od roku 1999. Dalšími důvody jsou nesprávné postupy úřadů i malá informovanost, jak správně občanství získat.

Chystaný zákon by tak mohl zkomplikovat život občanů Slovenské republiky a jejich dětí, kteří žijí na území Česka nejpozději od rozpadu ČSFR. Dotkne se ale také druhé skupiny lidí – Čechů, kteří žijí na Slovensku a kteří byli donuceni vzít si slovenské občanství – například kvůli tomu, že cizinci museli na Slovensku platit vyšší daně.

Bez legální práce i zdravotní péče

Návrh zákona přináší některá pozitiva, například možnost dvojího občanství, díky čemuž se už žadatelé o občanství nebudou muset vzdávat svého původního. Obě zmíněné skupiny – bývalí občané ČR na Slovensku i slovenští občané v Česku – by podle něj neměly nárok získat české občanství jednodušší cestou – prohlášením. Paradox navrhovaného zákona je v tom, že podle něj bývalý občan ČR nebo ČSFR, který má občanství jakéhokoliv státu světa, žije jakkoliv daleko od ČR a jehož vazby na Česko mohou být velmi malé, může získat občanství prohlášením. Existuje jen jediná výjimka – a to jsou právě slovenští občané, kteří ztratili občanství ČR.

Dopady návrhu jsou přitom závažné. Bez občanství nemáte nárok na český doklad totožnosti a slovenský doklad totožnosti také nemáte. De facto jste osobou bez státní příslušnosti. Získat doklad o občanství SR, zejména za situace, kdy jste se v ČR narodil nebo kdy jste neměl nikdy žádný (federální) doklad totožnosti, je velmi obtížné. Zejména proto, že nejste zaznamenán v žádných evidencích obyvatel Slovenska. Další překážkou je nedostatek informací, peněz na cestovné na ambasádu, na drahé konzulární poplatky atd. Bez dokladu totožnosti pak nemůžete legálně pracovat ani podepsat řádnou nájemní smlouvu, uzavřít manželství, čerpat některé sociální služby, ale ani získat zdravotní péči.

Existuje zde určitý dluh vůči bývalým českým občanům žijícím na Slovensku, který lze ovšem snadno splatit tím, že do ustanovení, podle kterého mohou občanství ČR získat bývalí občané ČR, se zahrnou i ti ze Slovenska.

A řešení pro slovenské občany, kteří žijí v Česku? Zachovat ještě alespoň po dobu 5 až 10 let ustanovení řešící tento dopad rozpadu ČSFR, a to přesně v tom znění, jaké je dnes. Ministerstvo vnitra umožnilo jen jednoroční prodloužení lhůty pro platnost tohoto ustanovení. Letos si připomínáme už dvacet let od rozdělení ČSFR, jeho dopady na životy jednotlivých lidí ale stále nejsou dořešené. Lidem, kteří dosud české občanství nezískali, tedy zcela reálně hrozí, že ho podle zpřísněných podmínek už nebudou schopni získat vůbec. A tomůže zásadně ovlivnit jejich další život.

LADISLAV ZAMBOJ, Autor je předseda sdružení Poradna pro občanství, občanská a lidská práva

Komentář vyšel 29. 4. 2013 v rubrice Horizont Lidových novin.

9.5.2013 – TZ: Nový zákon o státním občanství projedná Senát

11. 3. 2013 – TZ: Bude Ministerstvo vnitra udílet VIP občanství?

12. 2. 2013 – TZ: Diskriminace českých otců?

21. 1. 2013 – Nový zákon o občanství přitíží nejenom cizincům, ale i českým otcům

6. 11. 2012 – Jak se bude žít migrantům v ČR podle návrhu nového cizineckého zákona?

Comments are closed.