O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

TZ: Co všechno byste měli vědět o své uklízečce (a nechcete se zeptat)

Já jsem původně učitelka v mateřské školce. Nejsem uklízečka, mám řádné vzdělání. Ale když jsem přišla do Čech, tak jsem nejdříve sháněla práci. Dělala jsem v kuchyni restaurace...Časem jsem začala s úklidem po rodinách. Zařídila jsem si živnostenské oprávnění a myslela si, že jsem svobodnější. Není to ale tak jednoduché, jak jsem si představovala…“ vypráví jednatřicetiletá Nina z Ukrajiny. Nina nechala doma na Ukrajině malou dceru, o kterou se nyní starají její příbuzní. Podobných příběhů se ovšem v našich domácnostech odehrává mnohem více. Dočíst se o nich můžete nově na webu www.pracovnicevdomacnosti.cz.

Placenou práci v domácnosti v současné době vykonává podle statistik Mezinárodní organizace práce minimálně 52 miliónů, ale možná až 100 milionů osob, z nichž valnou většinu tvoří ženy, asi 92%.  Odkud se bere tak obrovská poptávka po placených hospodyních, chůvách či uklízečkách? Spousta žen v západním světě dnes například buduje svou vlastní kariéru či raději tráví čas jiným způsobem než je péče o domácnost. Aktivněji dnes žijí i prarodiče, kteří navíc většinou bydlí odděleně a nejsou tedy stále „při ruce“, jako tomu bývalo dříve. A Česká republika v těchto trendech Západ velmi rychle dohání.

Tuto práci přitom (nejenom u nás, ale všude ve světě) vykonávají hlavně migrantky. Pro ženy z rozvojových zemí je možnost přivydělat si nekvalifikovanou prací v domácnosti často jedinou možností jak uživit vlastní rodinu, přestože se tím dostávají do paradoxní situace – vychovávají cizí děti a své vlastní často vidí jenom několikrát do roka. „Já se snažím mít toho klučíka ráda, on ke mně přijde a hned se přitulí. Cítí, že ho mám ráda. Ale jeho matka někdy žárlí. Řekla mi, že bych se s ním neměla tolik sbližovat. To je ale těžké, když je celý den v práci. Teď jsem dceři chtěla na Vánoce koupit kožíšek, takový pěkný jsem viděla. Když jsem ale byla v obchodě, tak jsem ani nevěděla, jakou velikost potřebuje. Musela jsem volat domů. Vždyť jsem ji půl roku neviděla.(pláč). Ale vím, jaké věci nosí Max (dítě, o které pečuje), vidím jej, jak roste..“ Další příběh z Ukrajiny, tentokráte od dvaatřicetileté Oxany.

Práce v domácnosti má přitom mnohá specifika, která se pro ženy mohou stát potenciálně nebezpečná. Především je stále přehlížena a podceňována, jelikož byla dlouhou dobu považována za „tradičně ženskou“, neplacenou činnost. Jedná se o práci, která je na jednu stranu veřejnou aktivitou, na druhou stranu se odehrává v soukromém prostředí. To znamená, že ač jsou pracovní podmínky určeny zákonem, jejich kontrola a vymahatelnost práv v praxi je velmi obtížná. Typické jsou například neplacené přesčasy. Nedodržování pracovních podmínek, ponižování, společenská izolace, ale i fyzické a psychické násilí jsou rizika, která ženám zaměstnaným v domácnostech hrozí. Kamenem úrazu je však situace, kdy se výše jmenované hrozby stanou skutečností a cizinky mají velmi omezené možnosti, jak se bránit. Minulí zaměstnavatelé si mysleli, že když najmou Ukrajinku, tak že v práci budu dřít jako kůň. Nemohla jsem si vzít žádné volno, nedodržovali pracovní smlouvu. Když jsem si chtěla stěžovat, tak mi odvětili, abych byla jako Ukrajinka vůbec ráda, že bydlím v „civilizaci“. Přitom jsem ze Lvova! Kdybych ztratila práci, měla bych velký problém. Minimálně bych si musela rychle hledat jinou. Kdybych ji nenašla, tak bych ztratila povolení k pobytu . V dnešní době ekonomické krize je těžké najít si práci pro Čecha, natož pro cizinku. Celá rodina na Ukrajině čeká na moje peníze a já jsem vdova, tudíž jsem za všechny zodpovědná.vysvětluje Natalia, která pracuje jako pečovatelka u seniora.

Situaci žen migrantek, které pracují jako placené pomocnice v domácnosti, se rozhodly věnovat neziskové organizace Sdružení pro migraci a integraci (SIMI) a Člověk v tísni. Společně s dalšími partnery proto už od loňska pracují na projektu „Rovné šance na prahu českých domácností“. Mimo jiné tak vznikla webová stránka www.pracovnicevdomacnosti.cz, kde si můžete přečíst více příběhů migrantek či si dohledat materiály týkající se placené práce v domácnosti a migrace z laického i odborného hlediska.  Webové stránky jsou určené také samotným migrantkám, které zde naleznou praktické informace týkající se jejich práv a povinností při výkonu práce v domácnosti a také kontakty na odborné pracovníky SIMI, kteří poskytují bezplatné právní a sociální poradenství. Zaměstnavatelé se zde můžou dozvědět, jak se svou pomocnicí zacházet férově.

Stránky jsou k dispozici v češtině, angličtině, ruštině a ukrajinštině. Texty do cizojazyčných verzí jsou postupně doplňovány.

Comments are closed.