O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

TZ: Bude Ministerstvo vnitra udílet VIP občanství? (11.3.2013)

Návrh zákona o občanství se mění, netransparentnost a prostor pro korupci ale zůstávají….

Praha, 11.3.2012 – Hojně kritizovaný návrh zákona o státním občanství v uplynulém týdnu projednal po Ústavně právním výboru i Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny České republiky a návrh tedy nyní míří do druhého čtení na plénu sněmovny. Díky tlaku odborníků a neziskového sektoru se sice podařilo prosadit některé významné změny (například omezení povinnosti genetických testů pro otce, kteří mají dítě s cizinkou ze zemí mimo EU), mnoho sporných míst v něm ale zůstává, především co se týče transparentnosti procesu udílení občanství a možné korupce. Ministerstvu například zůstane možnost udělit občanství jakousi VIP cestou i žadatelům, kteří nesplňují žádnou z podmínek.

„Udělení státního občanství České republiky z důvodu významného přínosu pro Českou republiku“ – touto formulací je v návrhu zákona pojmenována možnost udělit jakési VIP občanství. Ministerstvo vnitra ho může udělit, aniž by žadatel splňoval jakékoli podmínky pro standardní cestu získání občanství udělením (s výjimkou beztrestnosti). „Podmínkou tohoto udělení je sice to, aby žadatel měl trvalý pobyt, ale ten uděluje také Ministerstvo vnitra a může ho ve zkrácené lhůtě udělit komukoliv. Lze si tedy představit, že jeden úředník vydá cizinci rozhodnutí o trvalém pobytu a jeho kolega z vedlejší kanceláře další den udělí občanství. Úředníci ministerstva vnitra sice v Parlamentu slibují, že s tím budou šetřit, ale text zákona je nijak neomezuje,“ říká Pavel Čižinský z Poradny pro občanství. „Navíc mne to nutí k zamyšlení – copak je občanství něco jako třeba státní vyznamenání, kterým se teď navzájem obdarovali prezidenti? Měli bychom ho udílet za zásluhy? Nebo je občanství spíše výrazem demokracie, integrace a rovnosti ve společnosti? Myslím, že pro všechny by měly platit stejně nastavené transparentní podmínky,“ dodává ještě k zamyšlení.

Ani jiná sporná ustanovení, která podle odborníků vytvářejí prostor pro korupci a zvyšují netransparentnost již tak velmi komplikovaného procesu rozhodování o udělení občanství, z návrhu zákona zatím nezmizela. Právníci z Poradny pro občanství také upozorňují, že ve stejném smyslu jako výše zmíněný institut VIP občanství je „nebezpečný“ i paragraf, který umožňuje žádost zamítnout, pokud policie nebo tajné služby indikují, že je žadatel nebezpečný pro českou demokracii. Takové rozhodnutí je pak soudem nepřezkoumatelné. Nabízí se tedy otázka, zda si zde stát zkrátka nevytváří prostor pro to, aby mohl snadno odmítat ty „nechtěné“ žadatele a naopak těm „atraktivním“ cestu k občanství zjednodušovat?

Sporný paragraf nařizující povinnost genetických testů pro české občany, kteří mají dítě s cizinkou ze země mimo EU a nejsou manželé, se podařilo změnit. Podle pozměňovacího návrhu, který schválil Ústavně právní výbor, by se povinnost genetických testů vztahovala pouze na ty páry, kde matka nemá trvalý pobyt – a teoreticky by tedy mohla chtít otcovství fingovat, aby jej získala. Ani tato úvaha ale není podložená žádnou analýzou ani zkušenostmi z praxe, navíc potírání podvodného získávání trvalého pobytu už upravuje zákon o pobytu cizinců a trestní zákoník. Jako pozitivní lze ale také vnímat fikci trvalého pobytu pro dítě, dokud není otcovství ověřeno. Tato fikce tak dětem zajistí minimálně nárok na zdravotní péči.

Občanské iniciativy a mladí vietnamští studenti, kteří sbírali podpisy pod otevřený dopis poslancům, se radují především ze zavedení přechodného období pro získání občanství jednostranným prohlášením u cizinců, kteří přišli jako malé děti nebo se zde narodili, ale už jsou starší než 21 let. Ve lhůtě jednoho roku od začátku účinnosti zákona tak nebude věkové omezení 21 let platit, což významným způsobem zjednoduší život mnoha lidem, kteří zde už dlouho žijí a Českou republiku považují za svůj domov.

Některé jiné sporné body ale v zákoně zůstaly – například není stále dořešena otázka získávání občanství jednostranným prohlášením pro oběti rozdělení Československa: stále nejsou dořešeny případy lidí, kterým bylo přiděleno slovenské občanství, ač na Slovensku třeba sami nikdy nebyli. Zákon nyní počítá s přechodnou lhůtou jednoho roku. Sociální pracovník Ladislav Zamboj z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva ale upozorňuje, že tento problém se týká i etnických Čechů na Slovensku, jimž dvojí občanství nyní zakazuje zase Slovensko. I na Slovensku se totiž chystá nový zákon, který by jim umožnil dvojí občanství, během takto krátké lhůty ale nestihne vstoupit v platnost.


Kontakt:

Marie Heřmanova

marie.hermanova@clovekvtisni.cz

+420 777 782 088

Tereza Kušniráková

tereza.kusnirakova@clovekvtisni.cz

+420 775 443 608

Comments are closed.