O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Připomínky Konsorcia k novele azylového zákona

Ministerstvo vnitra připravilo novelu azylového zákona, která především implementuje dvě směrnice EU tvořící část „společného evropského azylového systému“. První směrnice rozšiřuje původní směrnici o dlouhodobých rezidentech i na osoby požívající mezinárodní ochranu (2011/51/EU). Druhá, tzv. nová kvalifikační směrnice, harmonizuje práva osob s doplňkovou ochranou s právy azylantů (směrnice 2011/95/EU). V úterý 31. července proběhlo na Ministerstvu vnitra ústní vypořádání připomínek, kterého se mimo jiné zúčastnili zástupci několika resortů (spravedlnosti; práce a sociálních věcí), Kanceláře veřejného ochránce práv, zmocněnkyně pro lidská práva, UNHCR a také Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Během téměř tříhodinové debaty se probíralo několik sporných bodů, které připomínkovalo i Konsorcium.

Prvním bodem, který bude v tomto krátkém shrnutí zmíněn, bylo právo na zdravotní péči u dětí, které se narodily v Česku žadatelce o azyl, azylantce anebo osobě požívající doplňkovou ochranu (viz nový par. 88 odst. 1 a 3 věta druhá zákona o azylu). Takovéto dítě má mít přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění pouze po dobu 60 dní od narození. Poté bude pojištěno pouze v případě, že byla za toto dítě podána žádost o mezinárodní ochranu, vízum za účelem strpění bytu či o jiný druh pobytu. Dítě a rodinu tedy čeká sankce v podobě omezení přístupu ke zdravotní péči a/nebo možného dluhu za ošetření a péči dítěte, když zmíněnou žádost nepodá. Co k tomu vedlo Ministerstvo vnitra? Zástupkyně ministerstva zmínila dvojí motivaci: zabránit tomu, aby děti migrantů narozené v ČR zde nepobývaly „neoprávněně“ a preventivně zamezit domnělému zneužívání ze strany žadatelů o azyl, kteří by mohli podat žádost o azyl u dítěte až v situaci, kdy by žádost rodiče byla zamítnuta. K návrhu se kriticky vyjadřoval kromě jiného zástupce Ministerstva spravedlnosti, který zdůraznil, že opatření je toliko sankcí pro dítě, které situaci nezavinilo. Také se dle něj dají očekávat žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva. Ministerstvo vnitra z tohoto bodu neustoupilo. Souhlasilo pouze s přidáním poučovací povinnosti rodiče/ů, zohlednění překážek na vlastní vůli nezávislé a posílení role orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Ministerstvo spravedlnosti také navrhlo doplnění důvodové zprávy tak, aby z ní vyplynulo, že se vyvinulo dostatečné úsilí k tomu, aby nedocházelo k nepokrytí zdravotní péče těchto dětí.

Dalším bodem, který byl taktéž kritizovaný několika institucemi a byl zásadní připomínkou Konsorcia, se týkal nového znění par. 46a. Ministerstvo vnitra se obává u rozsudku v případu Arslan (odkaz na http://eur-lex.europa.eu/Notice.do?mode=dbl&lng1=cs,cs&lang=&lng2=bg,cs,da,de,el,en,es,et,fi,fr,hu,it,lt,lv,mt,nl,pl,pt,ro,sk,sl,sv,&val=648546:cs&page=&hwords=null), že by mohlo dojít k propuštění zajištěných žadatelů o azyl. To by Konsorcium uvítalo, protože nesouhlasí s praxí zajišťování žadatelů o azyl. Ministerstvo vnitra v daném par. 46a navrhuje u žadatelů o azyl, kteří jsou momentálně zajištěni dle zákona o pobytu cizinců, případné „přezajištění“ dle upraveného zákona o azylu. Připomínky Konsorcia byly zástupci Ministerstva vnitra akceptovány zčásti  (např. časová lhůta u vydání rozhodnutí o povinnosti setrvat v zajištění ze strany OAMP), hlavní doplnění par. 46a mají ale v zákoně zůstat. Ministerstvo vnitra  také odmítlo návrh zástupkyně UNHCR, aby se místo zařízení pro zajištění cizinců používalo přijímací středisko.

Kromě zmíněných dvou bodů se například relativně dlouho diskutovalo o sociálních a dalších dopadech sankcí na žadatele o azyl v případech porušení pobytového řádu azylových zařízení (par. 42 odst. 5) anebo o ohraničené době poskytovaného ubytování osob s vízem za účelem strpění na maximálně jeden rok, která bude mít negativní dopady na žadatele o azyl čekající na rozhodnutí  Nejvyššího správního soudu (viz zrušený par. 78c).

Ministerstvo vnitra poskytlo v určitých věcech prostor pro vyjednávání a úpravu původního návrhu. V jiných bodech měli zástupci ministerstva instrukci na ústním vypořádání připomínek neustupovat. Dá se očekávat, že v některých otázkách může jít návrh zákona o azylu do vlády s rozporem.

Marek Čaněk, Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR

Comments are closed.