O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Co říkají šetření o politických právech a aktivitách cizinců v Česku?

Politická a především volební práva cizinců na lokální úrovni jsou již několik desítek let důležitým tématem integračních a sociálních politik v řadě evropských i mimoevropských zemích. Přiznání těchto práv usazeným cizincům je nejen vyjádřením demokratického přístupu a uznání cizinců za součást společnosti, ale je také důležitým prvkem v posílení jejich loajality k státu a v předcházení sociálním konfliktům.

Jak narůstají počty trvale usazených cizinců i oboustranná potřeba hlubší sociální integrace, začaly mnohé státy umožňovat usazeným cizincům zakládat sdružení, stávat se členy politických stran, volit do místních samospráv a zapojovat se do poradních orgánů. Dochází k zpochybňování kritéria občanství pro uznání volebních práv – a to nejen pro občany EU, ale i pro občany tzv. třetích zemí. Jenom v EU/EHP mají tato práva v 18 zemích, včetně Slovenska a Maďarska.

Česká republika v tomto směru zaostává, navzdory řadě koncepčních dokumentů ministerstva vnitra a doporučením veřejného ochránce práv, které navrhují umožnit cizincům s trvalým pobytem volit do místních zastupitelstev. A také navzdory vysokému počtu: v Česku žilo k prosinci 2011 celkem 197 884 trvale usazených cizinců. Občanská sdružení již cizinci mohou zakládat podle stejných pravidel jako Češi, nicméně s ostatními právy tomu tak zatím není. Dochází například k takovým paradoxům, že ač mají občané EU umožněno být voleni do místních zastupitelství, nemohou se stát členy politických stran. Tedy i ti, kdo mají zákonem přiznaná politická práva, je de facto nemohou plně vykonávat.

Studie „Politická a veřejná participace imigrantů“,  zpracovaná Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, se věnuje analýze koncepčních materiálů (zejména každoroční Koncepci integrace cizinců), současnému legislativnímu nastavení i názorům usazených cizinců ohledně politického a veřejného zapojení do českého společnosti. Z rozhovorů vyplývá, že zde již existuje zájem ze strany cizinců o politické dění: to se projevuje v zakládání mnoha občanských sdruženích, v aktivitách směřovaných k majoritní společnosti i v příležitostných politických činech jako jsou otevřené dopisy či petice. Za hlavní překážky politické participace vnímají imigranti nezájem státu i veřejnosti o jejich názory a začlenění a také strach a nedůvěru samotných cizinců ve státní instituce. Výzkum mezi mladými Ukrajinci a Ukrajinkami v Česku však ukazuje, že se ve svém zájmu o společenská a politická témata výrazně neliší od svých vrstevníků z majority.

Krátkou anotaci studie naleznete tady.

Zmíněný výzkum ohledně stávající politické angažovanosti mladých osob z majoritní, romské a ukrajinské populace (Processes Influencing Democratic Ownership and Participation) realizovali výzkumníci FSS Masarykovy univerzity. Kromě srovnatelné míry zájmu o politiku mezi majoritní a ukrajinskou mládeží v ČR sledovali i reálnou angažovanost – u těchto dvou skupin dominovaly občanské aktivity na internetu. Hlasování ve volbách bylo v případě Ukrajinců na nižší preferenční pozici, zřejmě vzhledem k jejich nemožnosti zde volit. Zajímavým prvkem je motivace k občanské a politické aktivitě, která – vedle snahy o lepší společnost – je v případě Ukrajinců a Romů také realizována s cílem sociálního začleňování a vytváření si nových vazeb. V neposlední řadě se ukazuje, že mezi mladými Ukrajinci a Ukrajinkami existuje větší důvěra v politický systém a jeho instituce než mezi ostatními skupinami.

S ohledem na výše popsané společenské změny je žádoucí, aby koncepční ukotvení podpory politické participace imigrantů našlo i legislativní oporu. To bude jasným signálem usazeným cizincům, že tvoří součást české společnosti.

Doporučení změn na legislativní úrovni

  • Udělit aktivní i pasivní volební právo všem trvale pobývajícím cizincům, včetně rodinných příslušníků
  • Výslovně vyjádřit právo cizinců zakládat občanská sdružení i vstup do politických stran
  • Cizinci s trvalým pobytem považováni právně za součást společenství občanů obce
  • Faktické začlenění cizinců do poradních orgánů

Comments are closed.