O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Stát omezuje práva cizinců kvůli fiktivním sňatkům. Správně?

Když si osoba ze zemí mimo EU vezme Čecha nebo Češku, český stát se k tomu staví ostražitě. O trvalý pobyt a s ním spojená práva srovnatelná s občany ČR si může požádat teprve až po roce manželství a dvou letech nepřerušeného pobytu v ČR. Do té doby má v rámci tzv. přechodného pobytu omezený přístup k veřejným (i komerčním) službám, musí si platit komerční zdravotní pojištění a nemůže pracovat bez povolení. Důvodem je podle cizinecké policie a ministerstva vnitra snaha bránit fiktivním sňatkům, které jsou jimi hodnoceny jako rostoucí hrozba. Média toto tvrzení přebírají. Je ale omezení práv tisíců lidí správný postup, jak bojovat proti desítkám podvodníků? Zeptali jsme se poradce předsedy vlády pro lidská práva Romana Jocha a zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové. Jejich názor, zkušenosti smíšených párů, pokyny EU a čísla k tématu najdete dále.

Fiktivní sňatky – známe rozsah fenoménu?

Celkový počet smíšených sňatků byl v roce 2009 4 177 (novější čísla nejsou zatím k dispozici). Počet odhalených fiktivních sňatků ve stejném roce byl 36, v roce 2010 42, v letošním roce zatím 43, což je oproti loňskému roku nárůst o 29 osob. Státní správa i média prezentují tato čísla jako důkaz dramatického meziročního nárůstu počtu fiktivních sňatků o 207%. V ČR ale kontrolou neprocházejí všechna uzavřená manželství Čechů a Češek s cizinci ze třetích zemí (to právo Společenství zakazuje); čísla odhalených fiktivních sňatků tedy nemohou postihnout dynamiku fenoménu; vypovídají pouze o zlepšující se schopnosti policie a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu tuto trestnou činnost odhalovat. Pokud bychom vztáhli čísla o počtu odhalených fiktivních sňatků k celkovému počtu uzavřených manželství mezi cizinci ze třetích zemí a Čechy, bylo jich v roce 2009 0,86% a i kdyby dosáhly letos dvojnásobku loňského roku, šlo by maximálně o 2 %. Navíc se ukazuje, že Ředitelství služby cizinecké policie ani ÚOOZ nemají statistiku celkového počtu všech fiktivních sňatků, každá z těchto institucí počítá jen ty, které má ve své agendě. celková čísla by mohlo mít pouze Policejní prezidiu ČR v ročních statistikách trestných činů. „My tato čísla nemáme a ani nesledujeme,“ říká Pavel Hanták, mluvčí ÚOOZ a na totéž upozorňuje mluvčí Ředitelství služby cizinecké policie Barbora Kudláčková.

Kontroly

Právo Společenství zakazuje systematické kontroly. Ty probíhají většinou spíše nahodile, nebo „, jak uvádí tisková mluvčí Ředitelství služby cizinecké policie, „na základě požadavku Odboru azylové a migrační politiky MV nebo nejrůznějších podnětů od institucí, občanů nebo z vlastního šetření.“ A nejsou statisticky sledovaným údajem.  Takovou kontrolu popisuje například Sylvie Schwinke:

„Věděli jsme, že probíhají, ale byli jsme překvapeni, když opravdu přišla. Bylo to večer – já jsem už byla v pyžamu – a u dveří stáli dva mladí lidé, žena a muž. Pozvali jsme je dál do bytu. Položili Theovi, mému manželovi a mně pár otázek. Myslím, že se ptali, jak dlouho spolu bydlíme a kde pracujeme. Pak chtěli vidět, kde máme oblečení. Celá kontrola trvala asi deset minut.“

Roman Joch: „Stát by měl tvrdě postihovat viníky, ne ´trestat´ všechny“

„Pokud cizinec (cizinka) ze země mimo EU uzavře s českou občankou (občanem) manželství, má mít právo na trvalý pobyt v ČR se všemi jeho právy a privilegii. Toto právo by nemělo být státem přiznáváno až po nějaké době, ale okamžitě s uzavřením manželství. Zároveň ale část cizinců a občanů ČR uzavírá tzv. fingovaná manželství, tj. „manželství“ fiktivní. Jedná se o porušení a obcházení našich imigračních zákonů, našeho zásadného demokratického práva coby země určovat si imigrační politiku a její podmínky, jakož i o zneužití a dehonestaci instituce manželství. Státní moc by měla vůči oběma stranám této šarády postupovat mnohem přísněji než doposud. Trestem by měla být prohibitivní finanční pokuta pro oba; rovněž i trest odnětí svobody pro oba; pro cizince pak po uplynutí trestu vyhoštění ze země bez možnosti návratu. Jinými slovy, manželství uzavřená mezi občany ČR a cizinci ze zemí mimo EU by stát neměl považovat za „podezřelá“ až do doby, než se „osvědčí“, ale bona fide by je měl považovat za řádná, platná a regulérní od samého počátku -  pokud se neprokáže, že byla pouze fiktivní. Pak je nasnadě kriminální postih stran obou, které fiktivní (a tudíž neplatné) manželství uzavřely.“

Zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková je pro zařazení rodinných příslušníků občanů ČR do veřejného systému zdravotního pojištění.

„Opatření českého státu jsou dána snahou získat kontrolu nad bezpečnostními riziky. Nicméně snaha Výboru pro práva cizinců prosadit zařazení legálně pobývajících rodinných příslušníku českých občanů do systému veřejného zdravotního pojištění má mou podporu. Tato změna byla navržena v rámci velkého balíčku legislativních změn v souvislosti s jednotným inkasním místem. Připomínkou Hospodářské komory a námitkami ministerstva financí byl ale zákon o veřejném zdravotním pojištění vrácen do původní podoby a rodinní příslušníci cizinců pracujících v ČR by měli být stále odkázáni na komerční cestovní zdravotní pojištění.“

Co říká EU?

„Opatření přijatá členským státem pro v boji proti účelovým sňatkům nemohou být taková, aby odrazovala občany EU a jejich rodinné příslušníky od toho, aby využívali svého právavolného pohybu, nebo nepřiměřeně zasahovala do jejich legitimních práv. Nesmí narušovat účinnost práva Společenství nebo diskriminovat na základě státní příslušnosti.Při výkladu pojmu zneužití v souvislosti se směrnicí musí být věnována řádná pozornost postavení občana EU. V souladu se zásadou nadřazenosti práva Společenství musí být posouzení otázky, zda bylo právo Společenství zneužito, provedeno v rámci práva Společenství, a nikoliv s ohledem na vnitrostátní zákony upravující přistěhovalectví. Směrnice nebrání členským státům v tom, aby vyšetřovaly individuální případy, ve kterých existuje odůvodněné podezření ze zneužití. Právo Společenství nicméně zakazuje systematické kontroly. Členské státy mohou vycházet z předchozích analýz a zkušeností, které dokazují jasný vztah mezi prokázanými případy zneužití a určitými charakteristikami takovýchto případů. V Bruselu dne 2.7.2009, KOM(2009) 313 v konečném znění http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0313:FIN:CS:PDF

Jaká jsou omezení pro cizince ze třetí země, který si vzal občana ČR (po dobu až dvou let):

-          nemůže pracovat bez povolení
-          nemůže být zařazen do systému veřejného zdravotního pojištění
-          poskytovateli komerčních služeb i úřady může být vnímán jako méně důvěryhodný (např.telefonní operátor po něm vyžaduje vyšší nevratnou zálohu)

Pro srovnání – jak to chodí v USA?

Přečtěte si rozhovor s Lenkou Rubenstein na blogu Fóra migrantů.

Comments are closed.