O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Cizince se zřejmě podaří sečíst jen z poloviny

Od sčítání lidu si stát sliboval mimo jiné i informace o životě v ČR usazených migrantů, které běžná evidence nesbírá, například data o vztahu jejich kvalifikace a současné ekonomické aktivity. Podle názoru statistiků budou ale výsledky sčítaní cizinců značné zkreslené.  Připouští to ředitel odboru statistiky obyvatelstva v Českém statistickém úřadu Josef Škrabal. Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migraci a rovných příležitosti v ČSÚ, se obává, že sčítání zdokumentuje i méně než polovinu cizinců, podobně jako tomu bylo v roce 2001 kdy sčítání zachytilo míň než dve třetiny. Hlavními příčinami je nepřesná evidence cizinců v registrech státní správy, vinou které mnoho cizinců sčítací listinu neobdrží, ale i strach samotných cizinců ze sčítání.

Údaje pro předvyplnění a distribuci sčítacích formulářů získalo ČSÚ z Informačního systému evidence obyvatel (včetně cizinců) ministerstva vnitra. Data o cizincích ale spravuje i Cizinecká policie ve speciálním registru Cizinecký informační systém. Údaje o cizincích v obou systémech se ale podle Daniela Chytila lišily; v ISEO byly v předchozích rokach informace méně kompletní. Chytil se proto obává, že vysoký počet sčítacích listin pro cizince nebyl dodán na správné adresy. Některé chyby jsou přitom záhadné: formulář třeba nedostal jen jeden člen rodiny, která žije už roky na stejné adrese.

Sčítací listinu nedostala ani koordinátorka Programu migrace společnosti Člověk v tísni Masha Volynsky, přestože má trvalé bydliště už tři roky na stejné adrese. Pro formulář si musela jít na poštu a ve frontě s ní čekali hlavně cizinci. Ti, kteří nemluví dobře česky a pracují i patnáct hodin denně, ale nejspíš pro sčítací listiny na poštu nepůjdou.

Podle demografky v sociologickým ústavu Akademii věd Michaely Vojtkové negativní dopad na přesnost údajů bude mít i neochota cizinců poskytnout o sobě informace ze strachu, že budou nějak využity v jeho neprospěch, například při prodlužování pobytu. Jejich postoj je zčásti výsledkem neprůhledného rozhodování úřadů o žádostech cizinců.

Nekompletní podchycení sčítané skupiny může vést k mylným závěrům o životě a postavení cizinců v ČR. Toto riziko spíše než od odborníků hrozí ze strany médií, domnívá se Michaela Vojtková.

Další otázkou je, zda obce, které mají na starosti vymáhání pokut za neodevzdání sčítacích listin, nemají lépe aktualizované databáze než státní správa a nebudou po cizincích, které stát opominul, vymáhat slibovanou desetitisícovou pokutu za nesplnění jejich povinnosti.

Napsat komentář