O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Veřejný ochránce práv: „Novela cizineckého zákona značně posílila cizince při jednání se státním aparátem.“

V souvislosti s novelou cizineckého zákona, která letos vstoupila v platnost, se v médiích řešily hlavně problémy spojené s přechodem agendy z cizinecké policie na ministerstvo vnitra. Stranou pozornosti zůstala jiná změna. Novelou byla při ministerstvu vnitra zřízena nezávislá komise, která cizincům umožňuje domáhat se přezkoumání rozhodnutí v jejich věci. Vedoucí oddělení justice, migrace a financí úřadu veřejného ochránce práv JUDr. Pavel Pořízek to považuje za významný krok – podobný odvolací orgán v jiných správních řízeních nenajdeme. 

O čem Komise rozhoduje?

Cizinci mohou tomuto orgánu adresovat své žádosti o přezkoumání rozhodnutí ve věci neudělení dlouhodobého víza nebo dlouhodobého či trvalého pobytu.

Jaká je struktura Komise?

Jedná se zatím o čtyři tříčlenné senáty, nicméně předpokládá se, že senátů bude v budoucnu s ohledem na vysoký počet podávaných odvolání více. Dva ze tří členů každého senátu nejsou zaměstnanci ministerstva vnitra. 

Jak to fungovalo před jejím zřízením?

Aby to bylo jasné i neodborníkovi: cizinec ze třetích zemí, který chce pobývat v České republice déle než devadesát dní, žádá nejprve ve své zemi o dlouhodobé vízum. Po vypršení jeho platnosti žádá již na území České republiky o povolení k dlouhodobému pobytu a po pěti letech může požádat o trvalý pobyt. O dlouhodobých pobytech rozhodovaly do konce roku 2010 inspektoráty cizinecké policie a v druhé instanci pak ředitelství služby cizinecké policie. Trvalé pobyty mělo již dříve v gesci ministerstvo vnitra a proti neudělení se cizinec mohl odvolat k ministrovi vnitra. Ten přihlížel ke stanovisku takzvané rozkladové komise, která bývá složena jak ze zástupců státu, tak z nezávislých odborníků. Co se týče víz, proti neudělení nebyla do loňského roku prakticky žádná možnost odvolání.

Proč je podle vás ustavení Komise „revoluční“?

Jde o odvolací orgán, který svojí povahou nemá obdoby v jiných správních řízeních mimo cizineckou agendu, kdy rozhoduje v první instanci ústřední orgán státní správy (klasicky ministerstvo). V těchto řízeních stále platí, že účastník může proti rozhodnutí ústředního orgánu podat rozklad k ministrovi. Ten sice rozhoduje na základě návrhu, který mu předloží rozkladová komise, konečné slovo však patří jemu. Jinými slovy, nemusí se návrhem rozkladové komise řídit. Fakticky jde stále o jednu a tutéž organizační složku. Naproti tomu senát komise přímo rozhoduje. Věřím tomu, že bude ve své rozhodovací činnosti a právním názoru nezávislejší a samostatnější než ministr.    

Kdo tento kontrolní mechanismus navrhl? A jak se ho podařilo prosadit?

Do novely cizineckého zákona se dostal až v pozdějších fázích jejího projednávání. Ministerstvo vnitra se zřejmě inspirovalo podobnými odvolacími mechanizmy  v Rakousku a Německu. Myslím, že se bral ohled i na velký počet žádostí i odvolání, kdy by rozkladové řízení k ministrovi vnitra nebylo příliš praktické a efektivní.

Dá se již práce Komise nějak číselně vyhodnotit?

Na hodnocení je podle mě ještě brzy. Komise je zahlcená více než tisícem nevyřízených spisů, které přešly z ředitelství služby cizinecké policie. Na udělení víza nad devadesát dnů je lhůta 90-120 dní, takže od Nového roku se myslím ještě žádný případ před některý ze senátů komise nedostal.

Co si od změny slibuje veřejný ochránce práv?

Efektivní a odborně fundovaný odvolací mechanizmus, který přispěje k celkovému zlepšení úrovně rozhodování správních orgánů v cizinecké agendě. Zároveň je však zapotřebí, a platí to zejména u dlouhodobých víz, aby cizinci tohoto mechanizmu využívali.

Napsat komentář