O nás
Cílem programu je systematicky poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku, ale i na evropské a světové úrovni, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.





Archiv

Je pronásledování „bonboniérových pachatelů“ bojem proti korupci?

Zaměstnanci ministerstva vnitra – na které přešla letos agenda vyřizování trvalých pobytů – podávají trestní oznámení na cizince, kteří jim za vyřízení žádosti nosí drobné odměny. Nedávno o tom psaly Lidové noviny.

„Většinou nosí věci minimální hodnoty, které dávají jako výraz poděkování za to, že úředník splnil službu,“ vyjádřila se Lidovým novinám pracovnice ministerstva vnitra Hana Hermanová z oddělení trvalých pobytů v Praze, která, jak se dál uvádí v článku, „spolu s kolegy podala kvůli drobným úplatkům desítky trestních oznámení.“

Je udávání cizinců na policii za bonboniéru adekvátním a účinným protikorupčním opatřením? O názor jsme požádali Transparency International a také právní experty v oblasti cizinecké agendy Martina Rozumka (Organizace na pomoc uprchlíků), Pavlu Burdovou Hradečnou (Sdružení pro integraci a migraci) a Oksanu Rizak (o.s. Inbáze Berkat). Zatímco právníci Transparency International, kteří zaměstnance MV protikorupčně školili, postup schvalují, ostatní oslovení jej považují za absurdní. Všechny odpovědi si přečtěte dále.


Transparency International:


„Transparency International výše uvedený přístup Odboru azylové a migrační politiky vítá,“ píší ve svém vyjádření Radim Bureš, Petr Jansa a Vladan Brož. „Ukazuje, že přijetí razantních manažerských protikorupčních opatření je možné, a že může vést k omezování korupce či korupčního podhoubí. K vysvětlení preventivního významu uvedeného opatření se proto podílela i na školení pracovníků OAMP v přímém styku s klientem.“ Cílem je podle nich „nastavit politiku nulové tolerance“ a „vyslat do cizinecké komunity jasný signál.“ Primárně jde o preventivní opatření. Právníci TI zároveň kritizují policisty, kteří trestní oznámení tohoto typu odmítají prošetřit. Článek v LN vyjádření některých z nich citoval: „Je to taškařice a zbytečná administrativa. Místo aby se chytaly velké ryby, děláme tohle,“ kritizoval úředníky pražský policista, který si přál zůstat v anonymitě. Podle TI je úplatek dokonce i dárek donesený cizincem až po kladném vyřízení jeho žádosti: „Policisté se mylně domnívají, že např. dárek přinesený po vydání rozhodnutí nemůže být úplatek. Tato interpretace je ovšem mylná, pro naplnění skutkových podstat úplatkářství není časová souslednost rozhodující.“ Celé vyjádření zde.


Martin Rozumek, Organizace pro pomoc uprchlíkům:


„Politika nulové tolerance korupci je správná a Organizace pro pomoc uprchlíkům ji vítá. Základním problémem pokřivení české migrační politiky je dlouhá léta trvající korupce spojená s fungováním českých zastupitelských úřadů a cizinecké policie, která je společensky a politicky dlouhodobě tolerována. Chybný je také fakt, že cizinecké právo je plné výluk ze správního řádu s cílem ponechat maximální prostor tzv. „správnímu uvážení“ policie, ambasád či samotného ministerstvu vnitra. To v praxi znamená, že cizinec si nikdy nemůže být jist, že o jeho žádosti bude rozhodnuto kladně. A to se týká vstupních víz, pobytových oprávnění, kvality azylových rozhodnutí a také udělování státního občanství, které je, alespoň pro mne, naprosto odstrašujícím příkladem libovůle a neprůhlednosti rozhodování v cizinecké agendě. To vše vytváří korupční prostředí, kterého využívají pachatelé závažných trestných činů mezi cizinci i v řadách státní správy. Za tohoto stavu je ale trestní oznámení za přijetí bonboniéry možná mediálně efektní, nicméně naprosto zbytečný krok. Nadějí pro skutečně transparentní českou migrační politiku je postupné přijímání společných migračních předpisů EU.“


Pavla Burdová, Sdružení pro integraci a migraci


Je to učebnicový příklad špatné aplikace dobré právní normy. Ta by měla být nástrojem na potírání organizované kriminality, která je faktickým problémem. Místo toho se postihuje skutek, který má sice formální znaky trestného činu, ale pokud jde o společenskou nebezpečnost, ta je v tomto případě minimální. Hodnota domnělého úplatku je ve zřejmém nepoměru k tomu, co bylo či mělo být získáno. Krom toho, odevzdání a přijetí bonboniéry nebylo zřejmě ani jednou stranou vnímáno jako úplatkářství, ale spíše jako obvyklý výraz zavedeného společenského chování. Je jasné, že i tato praxe  by měla být v ideálním případě odbourána. Nejen v souvislosti s cizinci, ale především v rámci české společnosti jako takové. Předpokládali bychom však, že se ministerstvo zaměří na odhalení skutečného korupčního jednání a jeho viníků z řad cizinců i policie, o kterém se otevřeně hovoří po řadu let. Preventivní charakter v případě potrestání cizince za odevzdání bonboniéry po udělení povolení k pobytu tu při nejlepší vůli nespatřujeme a ani se nedomníváme, že medializace tohoto případu odradí skutečné pachatele trestného činu úplatkářství v souvislosti s cizineckou agendou, kterých je podle zdrojů z řad našich klientů bezpočet. Doporučujeme proto neplýtvat silami a již tak omezenými prostředky policie na dopadení „nebezpečných“ bonboniérových pachatelů, když se kolem nás pohybují osoby, kterým není cizí obchodování s lidmi a vykořisťování osob srovnatelných s otrokářskými společnostmi. Odhalení a zatčení těchto osob bude mít preventivní účinek tisícinásobně větší.“


Oksana Rizak, o.s. Inbáze Berkat


„Podávání trestních oznámení v případě, že cizinec nabídne pracovníku cizinecké policie nebo ministerstva vnitra bonboniéru nebo jiný dárek zanedbatelné hodnoty, není vhodná ani účinná forma prevence korupce. Nebude mít žádný dopad na jednání organizovaných zločineckých skupin, které mají na svědomí vážnou korupci v oblasti cizinecké agendy. Nařízení pracovníkům příslušných pracovišť Odboru azylové a migrační politiky MV oznamovat každý pokus o předání jakéhokoli dárku jako trestní čin je zapotřebí upravit, např. upřesněním výše daru. V této souvislosti uvádím, že trestným činem je skutek, který naplňuje formální znaky skutkové podstaty trestného činu uvedené v zákoně a zároveň má odpovídající stupeň společenské nebezpečnosti. V případě podání trestního oznámení na cizince, který nabízel dar nepatrné hodnoty, jde o zbytečné a neekonomické zatěžování kapacity policejních orgánů. Podle mého názoru měli zaměstnanci ministerstva vnitra použít informační kampaň, jako dostačující se mi jeví i poučení cizinců na místě při příjímání žádostí, že žádná forma daru není přípustná. Preventivní efekt budou mít pouze taková opatření politiky nulové tolerance, která povedou k odhalení a potrestání korupčního jednání organizovaných zločineckých skupin nebo osob, které vykazuje vysoký stupeň společenské nebezpečnosti a muže přímo nebo nepřímo ohrozit řádnou činnost orgánů státu, tedy pořádek ve věcích veřejných.“

Napsat komentář